Page 70 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

svého vlastního já, dokud se neprovede opětovné znovusjednocení. To pak vede k
pochybám o existenci kohokoli jiného. Protože plné uvědomění si „já jsem“ sebe
sama je možné jedině relativně k Nejvyššímu, je nutně založeno na úplné duchovnosti.
Jakákoli pochybnost o sobě samém vede k nižší a nižší duchovnosti, dokud není
výsledkem úplné popření duchovnosti a Nejvyššího.

Protože je tu ale nepopíratelný fakt, že někdo žije navzdory skutečnosti že „neví, kdo
je“, nevyhnutelně se musí dojít k závěru, že život pochází z přírody a je jen náhodnou
událostí. Tedy se neuznává se či nevyžaduje jakákoli duchovnost. Nyní je možno plně
prožít důsledek a následek takového závěru a je možno příkladem konkrétně
odpovědět na původní otázku.

11. Neoddělitelným rozpoložením úplné a veškeré duchovnosti je úplná a celková
svoboda a nezávislost. Nejniternější rozpoložení je v hierarchii duchovní organizace
stavem a procesem svobody a nezávislosti. Čím blíže je někdo umístěn k tomuto
centru, tím více je svobodným a nezávislým. Čím je také svobodnějším a
nezávislejším, tím je duchovnějším a naopak, čím je kdo duchovnějším, tím je
svobodnějším a nezávislejším.

První androgynní lidé na planetě Zemi reprezentovali tento nejniternější stav a proces.
Tím se nyní neříká, že všechny sentientní entity musí být androgynní, aby byly
duchovní, svobodné a nezávislé. Mohou mít jakoukoli formu. Jednota, spojení a
jednost jejich principů femininity a maskulinity nejsou porušeny jejich oddělením,
protože mají plné duchovní uvědomění a prožívání. Objeví-li se tudíž v oddělených
formách maskulinity a femininity, neznamená to pro ně oddělení principů, jako je tomu
u lidí na planetě Zemi, ale namísto toho to znamená manifestaci rovnosti a vzájemnosti
jejich stavů a kondic.

Odlišná je situace u lidí na Zemi. Kvůli jejich umístění a pozici v hierarchii duchovní
organizace - jelikož jsou nejzevnějším stupněm nejzevnějšího kroku - se musí vše, co
se zde stane, konkrétně fyzicky zobrazit, projevit a představit. To platí ve všech
ohledech o všem. Proto bylo v tomto zvláštním případě planety Země nutné iniciovat
člověčenstvo s formou sjednocení, propojení a jednosti všech principů ve fyzické
podobě androgynů. Jinak by se idea takové jednoty, integrace a jednosti nemohla
zformovat a zakořenit v jeho Vnitřní mysli. .Takže by se v člověčenstvu nikdy nemohly
zakořenit žádné ideje duchovnosti, svobody a nezávislosti, což by mohlo vést k
úplnému zhroucení a selhání účelu jeho stvoření. Z těchto idejí zakořeněných ve
Vnitřní duchovní mysli se lidé mohou přivést - pokud si tak přejí - zpět k duchovnosti,
ve které byli dříve.

Když tedy první lidé byli v této duchovnosti, svobodě a nezávislosti, byli tedy úplně a
zcela svobodní a nezávislí. Ale kvůli tomuto rozpoložení by se nemohla počít idea nižší
duchovnosti, nezávislosti a svobody a nemohlo by se uskutečnit odpadnutí od
duchovnosti za účelem Velkého plánu.

Tudíž bylo nutné stvořit odlišné rozpoložení, ve kterém by se tato idea mohla započít.

Lidská fyzická forma byla rozštěpena do dvou oddělených forem - maskulinní a
femininní. To umožňuje utvoření ideje nižší svobody a nezávislosti, protože teď se lidé
stali ve své femininitě a maskulinitě poněkud závislými na někom druhém a naplnění
jejich odpovídajících potřeb se nemohlo uskutečnit bez všech ostatních. Uvědomění
tohoto rozpoložení je ústupem od úplné a celkové duchovnosti a vede nakonec k
zavržení jakékoli duchovnosti. Tak se stávají možnými otroctví, touha vlastnit,
žárlivost, sobectví a všechno ostatní takové, v čemž není vůbec žádná duchovnost.