Page 71 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

12. S takovouto úplnou svobodou a nezávislostí je spojena úplná svoboda vyjadřování
sexuality. Schopnost sdílet, dávat, přijímat a vzájemně oplácet se všemi, kdo jsou
opačných pohlavních rysů a s nimi souvztažných duchovních, duševních a fyzických
principů, za účelem obohacení a zdokonalení duchovnosti vlastní a kohokoli jiného, je
znamením celkové, úplné a zralé duchovnosti. Jeden se sdílí se všemi a všichni se
sdílejí s jedním. V tomto spoluoznačení „jeden“ znamená buď jeden maskulinní
princip se všemi femininními principy, nebo jeden femininní princip se všemi ostatními
maskulinními principy. V pravé duchovní konotaci není ani jiná situace možná, neboť
Jeden Nejvyšší se sdílí s celým Stvořením sentientních entit, jako se všechny
sentientní entity sdílejí s Jedním Nejvyšším.

V takovém sexuálním sdílení s takovýmto záměrem je pravá duchovnost a Nejvyšší
jako ve svém vlastním.

Tuto situaci reprezentovali na Zemi první androgynní lidé, v nichž všechny maskulinní
principy byly v neustálém sdílení se všemi femininními principy a femininní principy
byly v neustálém sdílení se všemi maskulinními principy. Žádný princip nebyl
vyloučen ani preferován před jiným. Takové vyloučení nebylo v plnosti a úplnosti
duchovního stavu a procesu, v jakém se nacházeli, myslitelné. Jakákoli taková výluka
a preference by vedla k nižší a nižší duchovnosti. Jelikož nižší duchovnost u nich
nebyla možná, stalo se nutným - kvůli pokračování v plánu - rozštěpit jejich fyzickou
formu na mužskou a ženskou, aby se započal proces vylučování a dávání přednosti a
porušení rovnosti principů. To umožnilo, aby se neduchovní stav projevil jako
zakusitelný. Zároveň to vedlo k uvržení zábran a omezení na formy lidského
sexuálního vyjadřování, které vyvěrá z celkové a úplné duchovní svobody a
nezávislosti. Takže se mohly rozvinout vlastnění, zlé sklony, žárlivost a stranění se
sdílet vlastní sexualitu s mnoha příslušníky opačného pohlaví, zabraňující tedy jim
samým a ostatním v obohacování a zdokonalovaní vlastního života a vlastní
duchovnosti. Takovýto stav nemá v sobě vůbec žádnou duchovnost.

13. V duchovní celistvosti a úplnosti nejniternějšího stupně, reprezentovaného
androgynními lidmi na planetě Zemi, je úplná jednota a jednost všech principů
femininity a maskulinity. Je to jedním, jako je Jedním Nejvyšší. Proto neexistovalo
mezi prvními lidmi žádné formální manželství, neboť jejich stav byl sám o sobě
projevem duchovního manželství všech femininních principů se všemi maskulinními a
všech principů maskulinních se všemi femininními. V tomto smyslu byl každý v
manželském svazku s každým. Toto je pouze jediný možný následek úplné a celkové
duchovnosti, jelikož vše je z Nejvyššího a Nejvyšší je ve všem. Opakuje se, že v tomto
smyslu je jeden pro všechny a všichni pro jednoho. V souhrnném účinku
povšechnosti takového duchovního manželství je nutno zakusit a sdílet ve všech
ohledech Absolutní jednotu Absolutní maskulinity a Absolutní femininity Nejvyššího.

Jakýkoli nižší stupeň sdílení by omezoval duchovnost a vedl by k nižší duchovnosti.
Taková idea byla zcela cizí nejniternějšímu stupni duchovnosti, reprezentovanému
prvními lidmi. Aby se tedy pokročilo v plánu, bylo nutné rozdělit jejich fyzickou formu
ve dvě oddělené formy - mužskou a ženskou, aby se mohla získat odlišná perspektiva
nižší duchovnosti.

Kvůli tomuto rozštěpení se postupně ztrácí zkušenost úplnosti a celistvosti sebe sama
a počíná zvolna mizet větší duchovní uvědomělost. To vede k nutnosti hledání
vnějších manželských závazků, aby mohla pokračovat produkce nových idejí. V
úplném a celistvém duchovním stavu není takový svazek nutný, protože je tomuto
stavu imanentní a kvůli této imanentnosti se mohou neustále rodit nové ideje. Jakékoli
jiné prostředky produkce či reprodukce jsou ústupkem od duchovnosti.