Page 55 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

nejniternějších stupních a postupuje skrze všechny následné kroky a jejich vlastní
následné stupně, dokud se toto tvůrčí úsilí neobjeví v nejzevnějším stupni
nejzevnějšího kroku stvoření, kterým je planeta Země se svými lidskými bytostmi.
2. Jakákoli otázka, která se položí všeuniverzálnímu vědomí a skrze ně, musí být
zodpovězena ve své plnosti v jazyce souvztažností, aby tomu mohly rozumět všechny
sentientní entity po celém jsoucnu a bytí. Odpověď je tudíž možno dát pouze živým
příkladem či živou manifestaci jejího obsahu, což se může odehrát jen v nejzevnějším
stupni nejzevnějšího kroku stvoření.

Protože byla planetě Zemi dána zvláštní pozice, aby v hierarchii duchovního
uspořádání korespondovala s tímto účelem, a protože obyvatelé Země dobrovolně
podstoupili tento zvláštní stav a proces, stali se experimentálním jevištěm, na kterém
se zobrazují reálným živým (nejzevnějším / přírodním) příkladem odpovědi na jakékoli
otázky tohoto druhu. Všechny čijící entity ve jsoucnu a bytí tak mají příležitost
sledovat a poznávat odpovědi na všechny takové otázky živě a zkušenostně skrze
lidské bytosti na planetě Zemi.

3. Absolutní láska a Absolutní moudrost Nejvyššího se může prožívat a oceňovat jako
Absolutní nepodmíněná kvalita jen ve stavu a rozpoložení nejzevnějšího stupně
nejzevnějšího kroku přírodního světa, kde - kvůli povaze tohoto stavu a rozpoložení -
dochází nejplnější a nejhodnotnější plodnosti. Takže Absolutní láska a Absolutní
moudrost Nejvyššího se vzhledem k lidským bytostem na planetě Zemi a v nich stává
díky samé jejich pozici nejzazším vyjádřením své Absolutní nepodmíněné přirozenosti.

Bez takovéto manifestace by sentientním entitám nebyla možná žádná zkušenost
kvality Absolutní lásky a Moudrosti Nejvyššího. To by mohlo podkopat přijímání
Absolutní přirozenosti kvalit Nejvyššího. Protože všechny sentientní entity bez
výjimky participují skrze propojenost všech následných a simultánnních kroků, úrovní
a stupňů na tom, jak člověčenstvo prožívá takovéto Absolutní kvality přirozenosti
Nejvyššího, umožňuje se jim takto být v plnosti vlastního stavu, procesu, jsoucna a
bytí. Touto účastí jsou skutečně tím, čím jsou.

4. V nejzevnějším stupni nejzevnějšího kroku v posloupnosti, ve kterém jsou lidé na
planetě Zemi, je v tomto časovém cyklu relativnost k Absolutní přirozenosti
Nejvyššího největší. Blízkost s Nejvyšším je na nejnižší úrovni podobnosti a míra
totožnosti s Ním/Ní dosahuje nejnižší hodnoty a je blízká nule. Z toho plyne nutnost
větší koncentrace a intenzifikace veškeré moci a potence Nejvyššího k tomu, aby se
projevil v přírodním stavu na Zemi, a tedy nutnost větší míry realizace Jeho/Její
nejzazší přítomnosti. Čím více se uskutečňuje nejzazší přítomnost Nejvyššího v
Jeho/Jejím Stvoření, tím větší prospěch a příležitost mají sentientní entity pro svůj
vyšší rozvoj a větší pokrok; a čím větší je jejich rozvoj a pokrok, tím více se blíží k
Nejvyššímu. Při této větší blízkosti se stávají více a více čijícími a více a více samy
sebou, takže se stávají více a více obrazem a podobou Nejvyššího.

Bez bytí a jsoucna nejzevnějšího stupně nejzevnějšího kroku (lidé na planetě Zemi) by
taková manifestace a její prožívání nebyly možné. Tu je tedy jeden z účelů a cílů
lidského bytí a jsoucna na planetě Zemi.

5. Účinnost, účel a cíl Absolutní prozřetelnosti Nejvyššího a principů její vlády mohou
všechny existující sentientní entity a bytosti pochopit, pojímat a plné uskutečnit pouze
skrze nejzevnější stupeň a jen v tomto stupni nejzevnějšího kroku přírodního světa,
kterým je planeta Země se svými lidmi. Zde se tato prozřetelnost může projevit v
plnosti své působnosti skrze vše, co se stane na této planetě.