Page 201 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

příčinou, počínáním a vznikáním.

Stávání se idejí se projevuje ve vnější mysli dvěma způsoby. Za prvé v utváření
specifických činností, působení a vzorců chování, kterými a skrze které všechny ideje
dávají průchod své energii a svému obsahu způsobem specifickým pro každou ideu.
Specifičnost tohoto průchodu vyžaduje velmi zvláštní fyzickou formu a fyzické
prostředí.

Nejprve nastává v Niterné mysli idea této zvláštní formy. Nastává ve vnitřním stavu a
procesu Absolutní mysli Nejvyššího před tím, než započne čas. Jakmile tato idea
nastává, emanuje a vyzařuje ohromnou duchovní energii, z níž probíhá její duševnost.
V dušení sféře této ideje se koncentruje veškerá její původní duchovní energie.
Výsledkem této koncentrace je mnohonásobná intenzifikace duchovní a duševní
energie společně v procesu jejich splynutí. Takový proces fúze emanuje a vyzařuje
novou formu ohromné energie, která se projevuje v konkrétních zvláštních elementech
a částicích hmoty, z nichž je vybudováno tělo a jeho prostředí. Toto je druhý způsob
stávání se idejí ve vnější mysli.

Tak se tělo a jeho prostředí stává velmi zvláštní formou, do níž se mohou promítnout
všechny ideje stávání se ve zvláštní formě. Tato duchovní a duševní energie se v této
formě objevuje jako svrchní sféra, která je pro každou lidskou bytost jedinečná,
odlišná a neopakovatelná.

Idea má tedy nástroj, jímž a skrze nějž může působit na svůj zvolený vnější svět a mít k
němu vztah. Takto proces stávání se je úplný. Stav úplnosti je v rámci lidské mysli
také dynamickým stavem. Neustále poskytuje zpětnou vazbu své úplnosti svým
předcházejícím úrovním a krokům. Taková zpětná vazba se zhodnotí a využívá v
nastáváních nových tvořivých idejí, které probíhají ke své vlastní transformaci do své
vlastní duševnosti, z níž se stávají úplným, dávajíce vlastní zpětnou vazbu, která
iniciuje jejich ohodnocení atd. Úplný životní cyklus je tedy ustanoven a nelze jej nikdy
přerušit.

Taková je tedy obecná dynamika vnější mysli. Specifická dynamika každého stupně
vnější mysli závisí na souvztažných faktorech jim odpovídajících předcházejících
stupňů.

Takže jáství, které je nejniternějším stupněm vnější mysli, je stavem a procesem
konkrétního projevování Nejvyššího já skrze já a tímto já, které se stává jeho
uskutečněnou formou. Je to něco jako tělo, v němž se mohou rozlišit a pojmout
všechna hnutí já a ideje Nejvyššího já v nanejvýš individuální formě své nanejvýš
jedinečné manifestace. Je to sebenáležení Nejvyššího já z náležení Nejvyššímu skrze
duševnost takového náležení v já, které se stává realitou jáství. Dynamika jáství se
spatřuje ve vytváření neustálých stavů a procesů přijímání všech idejí a jejich
duševnosti z Nejvyššího já a skrze já přesně určeným, soustředěným a jedinečně
odpovídajícím způsobem.

Druhý stupeň vnější mysli, zvaný individuální vědomí, slouží jako stávání se a forma
pro všechny ideje nejvyššího vědomí, jejich duševnost v probíhání transpersonální
duševnosti a jejich úplnou manifestaci v individualizované specifičnosti jejich jsoucna
a bytí. Zde je proces diferenciace a individualizace naplněn a stává se konkrétním
výsledkem ve formě jedinečného individuálního uvědomění, které v sobě obsahuje
všeuniverzalitu a její nadosobní duševnost.
Třetí čili nejzevnější stupeň vnější mysli, zvaný osobní vědomí, je následkem a
důsledkem ideje uvědomění Nejvyššího já a jejího probíhání fenomenální duševnosti,