Page 202 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI
P. 202

což je nyní zkonkretizováno ve zvláštním odlišeném vědomém uvědomění vlastního
            jáství a jeho stavů a procesů.

            Osobní   vědomí   slouží   dvěma   funkcím:   Za   prvé   poskytuje   vědomé   uvědomění
            projevovaných duševních stavů a procesů, které v obecnosti neustále probíhají z
            nastávání idejí Niterné mysli skrze vnitřní mysl. Takže slouží udržování vědomého
            uvědomění vlastního  jsoucna  a bytí jako subjektu. Za  druhé  slouží tomu, aby se
            přinášelo do vědomého uvědomění vše to, co není součástí tohoto subjektu, ale je
            mimo něho. Vyžaduje, aby se s ním zacházelo a jednalo za účelem přizpůsobování
            vhodnému prostředí pro všechny stavy a procesy, které nastávají, probíhají a stávají
            se v odpovídajících úrovních celkové lidské mysli. Toto je dynamická funkce osobního
            uvědomění, které je závěrečným následkem všech aktivit, funkcí, stavů a procesů
            lidské mysli.


            Když se pečlivě prozkoumá shora popsaná dynamika lidské mysli, lze dojít ke dvěma
            důležitým závěrům. Za prvé: Cokoli se stane v lidské mysli, je následkem a důsledkem
            idejí, které nastávají v Niterné mysli, kde je Nejvyšší neustále přítomen, aby umožňoval
            bez   přerušení   neustálé   vytváření   takového   nastávání.   Jak   se   uvádí   výše,   toto   je
            duchovní   princip   lidské   mysli,   jímž   a   skrze   nějž   ho   lze   započít.   Za   druhé:   Kvůli
            přítomnosti Nejvyššího v Niterné mysli v ní nemůže vzniknout nic negativního, zlého,
            zpátečnického či patologického.

            Pozitivní obsah Niterné mysli, kterým je idea lásky a moudrosti, neustále vytváří sféru
            pozitivních energií, která vyzařuje a emanuje a proudí do všech směrů, aby účinkovaly
            v duševnostech a jejich výsledkem bylo chování. Nic nemůže tento proud přerušit.
            Taková je pravá povaha lidské mysli, před tím, než je zmrzačena, zdeformována a
            zkažena pseudotvůrci.


            Plán  pseudotvůrců  na zničení duchovních principů lidské mysli by se nijak nemohl
            uskutečnit ani z vnější, ani z vnitřní úrovně Stvoření. Je to proto, že tyto úrovně
            neprodukují žádné původní ideje. Jak lze vidět, vnitřní a vnější mysl a světy i dimenze
            jsoucna a bytí s nimi korespondující jsou výsledkem původních idejí nejniternější
            mysli a nejniternějších dimenzí a světů s nimi  souvztažících. V pravém smyslu tylo
            ideje vznikají v Absolutním zdroji - Nejvyšším. Ale z Nejvyššího či nejniternější úrovně
            a jejich stupňů nemůže vzniknout žádná negativní idea, kvůli jejich duchovní povaze,
            která sestává z lásky a moudrosti.

            Dilema je zde to, že aby se započalo jakékoli zkreslování, perverze a mrzačení, je třeba
            začít   z   duchovní   úrovně,   protože   jedině   ta   může   svou   povahou   centra   všeho
            vykonávat vliv na všechny ostatní úrovně.

            To je důvod, proč se pseudotvůrci nejprve zabydleli v duchovním světě ve stavu
            pseudoduchovnosti, zvaném pekla, z něhož mohli fabrikovat zkreslení všech pravých
            idejí plynoucích z pravého zdroje niterného světa a vysílat je do intermediální úrovně,
            ovlivňujíce   jejich   působení   a   z   něho   následky   a   důsledky   takových   idejí   v   jejich
            konkrétním projevu.

            Jakmile se zabydleli v duchovním světě, postoupili ve svém plánu. Nemohli by učinit
            nic, aby zastavili proudění těchto pozitivních tvořivých idejí v jejich ryzím obsahu.
            Mohli ale modifikovat, nově přizpůsobit a ovlivnit tyto ideje, přeměnit je a pak je se
            zcela jinou konotací, než jakou měli při svém vzniku, přesunout do vnější úrovně
            lidské mysli. Tak nastala idea deformace idejí a byla promítnuta mezi ideje a jejich
            probíhání s takovým účinkem, že jakmile měla idea probíhat do své transformace, byla
            zfiltrována skrze své deformované pojetí. Výsledkem toho bylo utvoření deformované
   197   198   199   200   201   202   203   204   205   206   207