Page 195 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

ČÁST II

Kapitola třetí

HYBNÉ SÍLY LIDSKÉ MYSLI.

BUDOVÁNÍ NOVÉ DUCHOVNÍ PSYCHOLOGIE
A NOVÝCH DUCHOVNÍCH SPOLEČENSKÝCH VĚD

Dynamika lidské mysli se odvozuje z toho, jak se chápe pravá lidská přirozenost a
struktura lidské mysli. Je důležité znát rozličné způsoby fungování lidské mysli, aby se
chápala a pojímala pravá duchovní povaha jejího obsahu a jejich činností. Taková
znalost se stává důležitým nástrojem, jímž a jehož prostřednictvím lze zahájit
duchovní obrození jednotlivců a vybudovat pravou duchovní psychologii a duchovní
sociální vědy.

Dynamika lidské mysli je odrazem, projekcí, extenzí a procesem Absolutní dynamiky
Absolutní mysli Nejvyššího.

V obecných pojmech se uspořádání lidské mysli může pojímat za stav, esenci a
jsoucno relativní k Absolutnímu stavu, Esenci a Jsoucnu Nejvyššího. Na druhé straně
je pak v obecných pojmech možné pojímat dynamiku lidské mysli jako proces,
substanci a bytí relativní k Absolutnímu procesu, Substanci a Bytí Nejvyššího. Prvně
uvedené ustanovuje podobu Nejvyššího, druhé zakládá obraz Nejvyššího. Dohromady
ustanovují jednu úplnou mysl, která dělá lidskou bytost tím, čím skutečně je. Lze tedy
říci, že mysl je právě tím, co dělá lidskou bytost lidskou bytostí.

Jakékoli činnosti, pohyby a procesy se iniciují ideami takových činností, pohybů a
procesů.

Nejprve je zde idea - slovo. Evangelium sv. Jana začíná výrokem: „Na počátku bylo
Slovo.“ Slovo znamená ideu. Ideje jakýchkoli činností, pohybů a procesů lze pojímat
jako počátek jejich života. Idea je zdrojem energie, kterou napájí činnost, pohyb a
proces a dává jim schopnost aktivity, pohybu a probíhání. Idea je tedy vždy živá. Je
vždy přítomná. Její odstranění by zastavilo jakoukoli činnost, pohyb a proces. Obsah
takové ideje se vždy manifestuje, aktualizuje a uskutečňuje v její aktivitě, pohybu a
procesu. Bez své manifestace, aktualizace a realizace by idea byla jen prázdným
pojmem. Na straně druhé by však bez ideje nebyla žádná činnost, pohyb a proces.
Idea sama o sobě se může pojímat jako životní princip čehokoli, co je aktivní,
pohybuje se a probíhá. Činnost, pohyb a proces se mohou samy o sobě pojímat jako
forma projevu této ideje. Vztah ideje a její formy není lineární - to jest idea nepředchází
svou formu, ale je nelineární - to jest, že jsou synchronně, simultánně a diskrétně
nastávající, probíhající a stávající se. Není to pokračující postupný proces, ale proces
diskrétní a simultánní.

Kontinuita a následnost se mohou vnímat pouze vzhledem ke každému stupni uvnitř
sebe sama a v samotné struktuře hierarchického uspořádání Stvoření, jak se vztahuje
k pozici jiných. Následují jeden druhého ve své pozici, ale jsou oddělené a souběžné
ve svém jsoucnu a bytí.