Page 181 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

neexistuje nic relativního. Proto se nemohou žádné stvořené stavy a procesy
považovat za Nejvyššího - jak tomu některé panteistické a podobné filosofie věří -
protože nastávají, probíhají a stávají se z Nejvyššího. Kvůli tomu je Nejvyšší, ačkoli je
v nich, přesahuje Svou Absolutní přirozeností ve všech ohledech.

Jelikož tedy není nic jiného než Nejvyšší, nelze myslet či pojímat žádný jiný zdroj či
jinou formu schopnou počít život relativní k Jedinému Absolutnímu životu. Protože je
jen jeden Absolutní zdroj a jedna Absolutní forma takového života - což jest sám
Absolutní život Absolutního „JÁ JSEM“, cokoli je stvořeno z nadělení Nejvyššího, je
stvořeno ku podobě a obrazu Nejvyššího.

Odtud tvrzení v Bibli, že „člověk byl stvořen ku podobě a obrazu Boha“.

Z tohoto plyne pravé porozumění lidské přirozenosti, jejíž popis následuje.

Jak bylo uvedeno v první a druhé kapitole první části této knihy, jsou ve veškerém
Stvoření stupně následnosti a oddělenosti, které odrážejí přirozenost Nejvyššího.
První stupeň se nazývá nejniternějším stupněm. Ten je duchem Nejvyššího. Je to stav
a proces principů, kategorií, idejí, myšlenek a všech jejich odvozenin v jejich nanejvýš
ryzím Absolutním jsoucnu a Bytí. Z nich je stvořen nejniternější stupeň každé
sentientní entity. Nejniternější stupeň je duchem každé vědomé uvědomělé entity,
který v sobě obsahuje veškeré principy, kategorie, ideje, myšlenky a veškeré jejich
odvozeniny v nanejvýš ryzím relativním stavu a procesu, jsoucnu a bytí relativně k
jejich Absolutní hodnotě z Nejvyššího. Je to střed všeho v čijící entitě, podobný
Absolutnímu středu všeho v Nejvyšším. Z tohoto stupně - jak neustále vyzařuje svůj
stav a proces všech principů, se ustanovuje intermediální stupeň. Každá idea
nejniternějšího stupně postupuje kvůli svému bytí naživu a „jáství“ ke své aktualizaci.
Proces aktualizace je procesem probíhání, který transformuje nastávání ideje do její
vlastní duševnosti. Takto transformovaná idea se stává intermediálním stupněm
sentientní entity. Z tohoto stupně se ustanovuje třetí čili nejzevnější stupeň. Jakmile
se idea aktualizuje ve své duševnosti - ve druhém stupni, je připravena se uskutečnit v
konkrétní formě. Taková forma ustanovuje stávání se této ideje. Takže proces
realizace je procesem stávání se ideje, která nastala v centru, proběhla v aktualizaci a
nyní se objevuje v konkrétní formě. Taková forma, zvaná tělem sentientní entity, není
nutně vybudovaná jen z elementů hmoty. Je vybudovaná z elementů toho prostředí,
které si vědomé uvědomělá entita zvolila pro svou konkrétní realizaci. Je třeba mít na
paměti, že hmota sama o sobě neustanovuje veškerost nejzevnějšího stupně; hmota je
jen vedlejším produktem, nejzevnější vrstvou nejzevnějšího stupně. Proces tohoto
uspořádání vede k ustanovení následujících rysů pravé lidské přirozenosti:

1. Podoba a obraz Nejvyššího je prototypem, ze kterého je vybudována lidská
přirozenost. Podoba ustanovuje všechny principy, kategorie a stavy, které mohou být
zahrnuty pod pojem femininity. Obraz ustavuje všechny principy, kategorie a procesy,
které lze zahrnout pod pojem maskulinity. V souhrnu zakládají princip sentience, který
obsahuje vše, co umožňuje stav a proces „JÁ JSEM“. Sentience je sama mysl, jíž a
skrze niž je stvořena lidská podstata.

Podoba a obraz Nejvyššího se tedy promítá, šíří a naděluje do obsahu a formy odlišné
od jeho a jejího Absolutního zdroje a do tohoto obsahu a této formy se přenášejí
všechny atributy, rysy a charakteristiky, které dělají lidskou bytost pravou lidskou
bytostí. Pravá lidská přirozenost je tedy extenzí, procesem, stavem, projekcí a
odrazem Nejvyššího v rozpoložení relativním k Absolutnímu rozpoložení Nejvyššího.

2. Podoba Nejvyššího, která se přenáší do lidské přirozenosti, ustanovuje její jsoucno.