Page 17 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

Z tohoto závěru plyne následující důležitý základní princip lidské duchovnosti: Láska
já - relativní k Absolutní lásce Nejvyššího - je samou esencí a samým životem lidských
bytostí. Je tedy nemožno milovat Nejvyššího, pokud jedinec nemiluje sebe sama, a
zároveň není možno milovat sám sebe, pokud se nemiluje Nejvyšší. Ve vyšším smyslu
neexistuje jiná láska. Vše, co se vztahuje k lásce, se odvozuje z tohoto vrcholně
důležitého základního principu lidské duchovnosti.

4. Stav „já jsem“ relativní k Absolutnímu stavu Absolutního „Já jsem“ je procesem
relativním k Absolutnímu procesu. Jelikož relativní „já jsem“ nastává, probíhá a stává
se z „Já jsem“ absolutního, samo jeho stávání, probíhání a stávání se vytváří neustálý
proces, který je relativní k Absolutnímu procesu Nejvyššího. Tento proces je
moudrostí lidských bytostí, relativní k Absolutní Moudrosti Nejvyššího. Tato
moudrost, která je relativní k Absolutní moudrosti, vytváří samu substanci „já jsem“
relativní k Absolutní substanci Absolutního „Já jsem“. Je to forma a projevu vlastního
stavu relativní k Absolutní formě a Absolutnímu projevu Absolutního stavu. Je to
proces myšlení lásky „já jsem“ relativní k Absolutnímu procesu Myšlení Absolutní
lásky Absolutního „Já jsem“, kterým je Nejvyšší. Z tohoto principu se vyvozuje, že
relativní „já jsem“ je vždy myšlením relativním k Absolutnímu myšlení Absolutního „Já
jsem“.

Základním principem lidské duchovnosti, který vyplývá z tohoto závěru, je to, že bytí
lidské moudrosti se všemi jejími atributy a odvozeninami je relativní pouze k
Absolutnímu bytí Absolutní moudrosti. Není možno být moudrým bez toho, že by se
moudrost odvazovala z Absolutní moudrosti Nejvyššího. Pravá lidská moudrost
vytváří uvědomění toho, že jelikož nastává, probíhá a stává se z Absolutní moudrosti
Nejvyššího, která nikdy nenastává, neprobíhá a nestává se, ale vždy jest, existuje
pouze relativně k Absolutní moudrosti Nejvyššího. Je možno být moudrým jedině
s pomocí Nejvyššího, z Něhož/Ní. Nejvyšší je tak v lidské moudrosti jako ve Svém
vlastním.

5. Hlavními atributy stavu lásky „já jsem“ relativního k Nejvyššímu jsou: Vůle,
motivace, cítění, sdílení, které jsou relativní k Absolutní vůli, Motivaci, Cítění, Sdílení
Nejvyššího. Samým životem lásky je vůle milovat relativní k Vůli pravého Absolutního
života Absolutní lásky, která chce milovat absolutně a nepodmíněně. Toto vše pak
určuje potřebu sdílet lásku, relativní k Absolutní potřebě Nejvyššího sdílet absolutně
nepodmíněnou Absolutní lásku.

Protože atributy stavu lásky lidských bytostí nastávají, probíhají a stávají se z
Absolutních atributů Absolutní lásky Nejvyššího, které nenastávají, neprobíhají a
nestávají se, ale vždy jsou, plyne z tohoto následující hlavní základní princip lidské
duchovnosti:

Všechno lidské chtění, motivování, cítění a sdílení se všemi jejich atributy a
odvozeninami je bez jakékoli výjimky relativní pouze k Absolutní vůli, Motivaci, Cítění
a Sdílení Nejvyššího, z nichž nastává, probíhá a stává se. Je tedy zcela, naprosto a
úplně nemožné chtít, cítit, motivovat se a sdílet bez vztahu k tomu, co vždycky jest
v sobě a ze sebe a vytváří ze svého Absolutního stavu možnost nastávání, probíhání a
stávání se těchto atributů. Proto jsou pravá vůle, motivace, pravé cítění a sdílení
lidských bytostí možné pouze z Nejvyššího. Nejvyšší je v těchto atributech lidských
bytostí jako ve Svém vlastním.
6. Hlavními atributy procesu moudrosti stavu „já jsem“ - relativními k Absolutním
atributům Absolutního procesu Absolutní moudrosti Absolutního stavu Absolutního
„Já jsem“ - jsou inteligence, chápání, rozum, racionalita, vědění, řád, zákon a vnímání -
relativně k Absolutním atributům Nejvyššího. Také neustálý proces myšlení relativní