Page 104 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

následky jsou neustále ilustrovány živými příklady a událostmi vyskytujícími se na
planetě Zemi. Jak se uvedlo před tím, byla Země a její lidé z jejich svobodné volby
určeni hrát tuto roli ve všeuniverzalitě.

Veškeré strasti, utrpení, ničení, kalamity, pohromy, války, projevy nenávisti, agrese,
nepřátelství, nemoci, nepříjemnosti, nehody, kriminální činy, perverze a všechny
ostatní negativní a zlé věci, které lidé na planetě Zemi ze své svobodné vůle zakoušejí,
jsou všemu Stvoření živými příklady důsledků a následků negativních voleb a
zobrazují v přírodní formě to, jaká jsou pekla ve skutečnosti. Zkušenost pekel v jejich
duchovní podobě není Stvoření přístupná, kvůli tomu, že má spojení pouze se Zemí a
jejími lidmi, a kvůli jejich souvztažným činitelům a vztahům.

Nic v pseudoduchovním pekle nemůže korespondovat s ničím v duchovním světě, a
tedy jeho pravý smysl nemůže ostatní Stvoření chápat, a tedy z něj nelze dosíci
žádného poučení.

Avšak obyvatelé pekel jsou lidé a pocházejí z lidí Země (z jejich svobodné volby) a
cokoli se zosnuje v duchovním stavu, okamžitě se konkretizuje v přírodní úrovni na
planetě Zemi. Z těchto konkrétních ilustrací souvztažnosti pekelné pseudotvořivosti,
která se jinak nedotýká nikoho jiného a nemá význam pro nikoho jiného mimo tento
stav, se stane pravý smysl pekel zřejmý všem ve Stvoření. Tedy je podán příklad. To
umožňuje každému, aby učinil náležitou volbu a vybral si správnou alternativu podle
své vlastní svobody a nezávislosti.

10. Jedním z principů života je to, že cokoli kdo miluje, stává se to jeho životem. Takže
láska jeho života je samým jeho životem. Tento princip platí v absolutním smyslu.
Kdyby tomu tak nebylo, nemohl by nikdo mít život a život by byl v situaci, kdy by se
nemohl prožívat jako něco reálného.

V tomto výroku je paradox, dilema: Aby negativní stav existoval, je nutné uskutečnit
jeho existenci tím, že se miluje. Nic nemůže skutečně existovat beze své Lásky. Proto
se musí milovat vlastní životní volba, pokud tato volba vůbec existuje. Iluze jakékoli
zkušenosti není žádnou zkušeností, ale je to sebeklam.

Aby se kvůli možnosti volby zakusil negativní stav, musí být skutečným, a ne pouze
iluzorním či zdánlivým. Z toho důvodu se musí milovat a udržovat. Jedině taková
situace je schopna vytvořit skutečné poučení. Není možné se poučit z čehokoli
iluzorního. Jedinou věcí, o které se poučí z iluze, je ta, že tato iluze neexistuje. A tedy
nenastává žádné poučení.

Z tohoto lze vidět nesprávnost některých učení existujících na planetě Zemi, že zlo,
pekla a veškerý negativní stav jsou jen iluzí. Jaký je to ohromný sebeklamný způsob
neexistence ! Zavržení skutečnosti zla a pekel je výtvorem a touhou samotných
pseudotvůrců a jejich pekel, aby se tak nemohla dostat do pozornosti a uvědomělosti
lidi a lidé by se nemohli zabývat ideami či pocity majícími vztah k čemukoli zlému a
nesprávnému. To je ovšem ďábelská metoda, jak zakořenit zlo a nepravdu do jejich
života.

Aby se mohl poskytnout skutečný ilustrativní příklad takové lásky ke zlu v konkrétní
formě, takže by se mohly uvidět jeho důsledky a následky, bylo nutné dovolit, aby
láska ke zlu byla také skutečná. Jinak by se z ní nedal získat žádný užitek. Iluze lásky
ke zlu by nemohla mít žádné zřejmé důsledky pro kohokoliv rozpoznatelné. Za takové
situace by se nemohla vytvořit svoboda volby a nemohly by se spatřovat žádné
alternativy. Jelikož všechny konkrétní ilustrace a příklady jsou možné jen v přírodním