Page 99 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI
P. 99

jejich   předchůdci,   aby   nebyli   nevyhnutelně   upozorněni   na   některé   známky   jejich
            existence,   bylo   to,   že   se   pro   ně   vybudovalo   odlišné   fyzické   tělo.   Původně
            pseudostvoření a současní lidští tvorové byli menší a lehčí a jejich délka života byla
            značně kratší. Ženská těla byla vytvořena jako slabší a křehčí, aby se žena učinila
            fyzicky závislou na silném muži. Původně nebylo žádného rozdílu ve fyzické kondici,
            životní síle a velikosti ženského a mužského těla. Pro zkrácení délky lidského života
            byly dva důvody: Jeden pocházel od  pseudotvůrců.  Potřebovali rychlejší obrátky v
            tom, jak lidé přicházejí do duchovního světa a do jejich stavu, aby se jejich nově
            vytvořená pekla zalidnila co nejrychleji. Potřebovali svoji vlastní čeládku a své vlastní
            otroky ze Země, aby pokračovali v hromadění ještě větší moci svých zel a nepravd,
            aby tak výpad na všechny duchovní hodnoty mohl být daleko účinnější. Druhý důvod
            pocházel ze soucitu Nejvyššího. Zkrácení lidského života bylo dovoleno proto, aby se
            tak zkrátilo strádání a utrpení lidského fyzického života v přírodním světě a namísto
            toho se prodloužil život lidí ve zprostředkujícím světě kvůli poskytnutí větší příležitosti
            a  delší doby  k tomu, aby se vykonaly lepší volby ohledně vlastní budoucnosti. Již
            dříve   se   vylíčilo,   že   bylo   dovoleno   načas   odstranit   veškeré   vědomé   vzpomínky
            lidských   tvorů   ohledně   Velkého   plánu   Nejvyššího   a   podvodného   počínání
            pseudotvůrců. Bylo nutné tak učinit, aby Plán mohl být úspěšný.

            Ale jak současná bláznivá lidská historie končí, je nyní dovoleno zjevit určité věci o
            tom, co se skutečně událo a proč.

            První náznaky tohoto se objevily  ve  Swedenborgových  spisech. Z některých jeho
            úryvků ohledně Nejstarší církve, jak ji nazýval, je zřejmé, že je tu něco navíc k tomu
            všemu, co mu bylo umožněno zjevit a co jsou lidé schopni si představit či poznat.
            Avšak v době Swedenborga ani on ve své přírodní kondici, ani lidé jako celek nebyli
            připraveni pro plné pochopení toho, co se stalo a proč; Swedenborg to tvrdil opětovně
            a znovu. Nyní ale čas uzrál a člověčenstvo je připraveno poznat pravdu o těchto
            událostech kvůli potřebám dalšího duchovního kroku, který nastupuje. Jak už bylo
            mnohokrát výše uvedeno, je tato pravda - zjevená v obsahu této knihy - přibližná a
            existuje přesahující chápání všeho uvedeného. Některé aspekty těchto událostí nejsou
            ještě připraveny ke sdělení. Nejprve je nutno získat porozumění ve světle současně
            zjevované pravdy, aby člověčenstvo nakonec mohlo dospět k vyššímu chápání.

            V tomto ohledu může každý jasně vidět, jak člověčenstvo postupně upadalo z úplné
            duchovnosti do nižádné duchovnosti některých přírodovědců a jejich následovníků a
            vyznavačů a do  pseudoduchovnosti  všech náboženství a lidských systému a jejich
            členů, následovníků a vyznavačů.


            V tomto bodě je nutné zvážit, proč se takové věci staly a proč Nejvyšší dovolil, aby se
            staly. Pro tato „proč“ je několik důvodů:


            1. Pravá duchovní, duševní a fyzická přirozenost jakékoli čijící entity je založena na
            principech svobody a nezávislosti a schopnosti volit vzhledem ke svému Stvořiteli.
            Pravá esence a substance duchovní lásky, která je v Absolutním stavu v Nejvyšším,
            má takovou povahu, že vyžaduje poskytnutí možnosti volby každému, aby přijal tuto,
            lásku a jejího Původce, či je odmítl. Povaha vzájemnosti pravé duchovní lásky je jejím
            živobytím a životem.


            Není-li sentientní entitě poskytnuta tato možnost volby, neexistuje žádná vzájemnost.
            Chybí-li vědomost takové možnosti volby, sentientní entita přestává být čijící entitou.
            Čivost se ustanovuje schopností chtít, přemýšlet o své vůli a konat volby z odlišných
            alternativ v souladu s vlastní svobodnou vůlí. Bez těchto podstatných součástí by se
            taková entita neodlišovala příliš od zvířete, které je ovládáno vrozenými instinkty, ne
   94   95   96   97   98   99   100   101   102   103   104