Page 75 - pzncelek

POSELSTVÍ DVACÁTÉ DRUHÉ

O duchovních principech a životě obecně

Dne 22. dubna 1982 (Dne 21. dubna 1982 nebyla přijata žádná poselství. Byla vykonána jiná
důležitá práce.)

Dnes byla přijata od Nejvyššího následující poselství.

Mnoho lidí na Zemi si vědomě neuvědomuje, že pro to, aby mohli být naživu, fungovat a
starat se o své denní záležitosti, je nutné, aby v nich a u nich byl neustále přítomen určitý
stupeň duchovnosti.

Rozsah pravého bytí naživu kohokoliv závisí na stupni, míře a obsahu duchovnosti, který si
kdo vybral a dovolil mu být částí jeho života. Čím větší stupeň, větší míra a hlubší obsah
duchovnosti, tím více se může považovat za žijícího a jsoucím naživu a obráceně - čím
méně duchovních kvalit je přítomných v jedincově životě, tím méně je naživu a žijícím,
navzdory jeho zevnímu pociťování bytí naživu a žití. V posledně jmenovaném případě se
jeden aktuálně nenachází v životě, ale v sebeklamu, klamu a iluzi bytí naživu a žití.

Duchovnost, jak se na ni vztahuje výše uvedené tvrzení, může být pojímána jako uznávání,
přijetí a uplatňování ve vlastním každodenním životě, že existuje „uvnitř“ neboli niterností
čili Niterná mysl, obsahující všechny principy života z věčné přítomnosti Nejvyššího v ní, z
kteréžto přítomnosti se niternosti tvoří, vznikají, zakládají, projevují a z níž se exkluzivně i
inkluzivně bez jakékoli výjimky aktivují všechny aspekty, úrovně, stupně, kroky, imprese,
exprese a chování jedincových zevnějšností čili jeho „vně“.

Čím více jeden přijímá a aplikuje tuto duchovní skutečnost ve svém životě, tím více je
duchovním, a tudíž je tím více naživu a žijícím. A naopak - popření tohoto faktu, jeho
odvržení a spoléhání se na externí, smyslové, přírodní zevní „vně“ jako na jediný zdroj
života bez jakýchkoli ohledů na jeho vytvářející duchovní principy niterností čili „uvnitř“
jedince ovšem zcela olupuje o pravý život a žití. V takovém případě žije v iluzi života. Tato
iluze života věčně krade všechny své energie a pohonné látky z odvržených a odepřených
duchovních principů života. Takový život se nemůže považovat za skutečný život, ale jen za
klam.

Aby se lépe porozumělo tomu, co se zde řeklo, bylo by záhodno znovu definovat, ustanovit,
formulovat, obnovit a doplnit novým následující principy duchovnosti, jak se vztahují ke
každodennímu životu a žití.

1. Princip duchovní motivace. Jsoucno a Bytí ve své povšechnosti a kompletnosti je vždy v
sobě přítomnou duchovností ve všech ohledech bez jakékoliv výjimky motivováno být a
existovat. Tato duchovnost je jeho nitrem a jádrem, které bez přestání zabezpečuje životní
systém všem jeho funkcím, manifestacím, aktualizacím a realizacím. Nic nemůže být a není
motivováno být a existovat odděleně od duchovnosti. Popírání tohoto faktu se vůbec nic
nezmění, protože motivace a energie pro toto odmítání pochází a přichází z bytí a existence
tohoto duchovního principu. Jedinec by nemohl být motivován dokonce ani k tomu, aby
hnul vlastním malíčkem, aniž by v sobě samém neměl toto vždy přítomné nitro a jádro -
duchovnost.

2. Princip individuálního subjektivního přijetí. Jedinec se může stát opravdovou duchovní
osobou, a tudíž se stát opravdu žijícím a jsoucím naživu, jedině tehdy, pokud jako první
krok přijme ze své vlastní svobodné vůle, vlastní volbou bez vedlejších či vnějších
požadavků, podmínek či tlaků, procesem vlastního rozumu, logiky, intuice a svým srdcem
bez skrytých motivací, že tento duchovní princip života a žití je realitou, faktem samým v
sobě a o sobě, axiom, který nepotřebuje žádný důkaz či opodstatnění smyslovými