Page 77 - pzncelek
P. 77

5. Princip duchovních niterných kategorií.  Jakákoliv myšlenka, idea či pojem je vnitřní
            duchovní záležitostí. Je to výsledek niterných duchovních procesů. Žádná myšlenka, idea
            nebo pojetí nemůže vzniknout nebo se vytvořit v žádném jiném stavu nebo procesu. Stav,
            proces   a   kondice   jakékoliv   myšlenky,   ideje   nebo   pojmu   ustanovuje   vnitřní   duchovní
            kategorie v jejich dynamické přirozenosti. To znamená, že tyto kategorie nikdy nemohou být
            prázdnými pojmy nebo něčím statickým, ale jsou dynamickými složkami duchovní reality,
            kterými a skrze které duchovní realita působí ve všech svých módech jsoucna a bytí.

            6. Princip duchovní manifestace vnějších forem. Duchovnost je svými myšlenkami, ideami a
            pojmy a skrze ně v neustálém stavu a procesu své manifestace. Tato manifestace je spojité
            nastávání odehrávající se jak v synchronním, simultánním, diskrétním módu jsoucna a bytí,
            tak   i   v   módu   lineárním,   spojitém   a   fyzikálním.   Tato   kondice   nepřetržité   manifestace
            duchovnosti jejími myšlenkami, ideami a pojmy a skrze ně je determinantem nekonečné
            rozmanitosti vnějších forem, kterými a skrze které duchovnost projevuje a promítá své
            ideje, myšlenky a koncepty do konkrétnosti jejich reprezentací.


            Tudíž   jakékoliv   pozorovatelné   vnější   formy   v   jsoucnu   a   bytí   jsou   bez   výjimky   pouze
            modalitami   manifestace   duchovnosti.   Z   toho   důvodu   může   jedinec   náležitě   a   správně
            pochopit, pojímat a pojmově uchopit různé formy duchovnosti, jako např. přírodu, fyzická
            těla a různé jiné jevy, pouze z pozice duchovních principů skrze jejich myšlenky, ideje a
            pojímání a jimi, protože tyto principy určují strukturu, funkci a užití všech takových forem.
            7. Princip duchovního využití.  Jakákoliv myšlenka, idea či pojetí, jež je základní složkou
            duchovních kategorií nastává jen za jediným účelem - aby byla využita. To je zákon, dle a
            prostřednictvím něhož může myšlenka, idea či koncept nastat. Jakmile nastává, okamžitě
            postupuje ke svému využití. Proces tohoto využití sleduje zákon korespondencí. Výskyt
            takové myšlenky, ideje nebo konceptu se odehrává synchronně a kontinuálně jak v po sobě
            následujících, tak i v simultánních dimenzích, úrovních, stupních a krocích stvoření od
            nejvnitřnějšího k nejzevnějšímu, kde je tvořivě plně a kompletně využita v modalitách a
            procesech manifestace a využití, relevantních každé úrovni, stupni, kroku atd., až je úplně
            vyčerpána a nahrazena  následující nastávající ideou, myšlenkou  či pojetím. V procesu
            využití se nikdy nic neztratí.



              8. Princip duchovní  mentace.  Jakákoliv myšlenka, idea nebo pojetí nastávající ve svém

            duchovním jádře je ve stavu nepřetržité  mentace  za účelem své kompletní aktualizace,
            realizace   a   utilizace   po   celém   Stvoření.   Aby   proces   této  mentace  směl   nastat,   idea,
            myšlenka nebo koncept mentálního procesu, který dává vzniknout tomu, co je nazýváno
            sentientní  duševností,   dochází   ke   svému   plodnému   dozrání.   Prostřednictvím   takových
            duchovních   idejí,   myšlenek   a   pojetí   jedinec   získává   všechny   rysy   a   charakteristiky
            duševních  procesů  ve  formě myšlení, vnímání,  chtění, cítění,  pamatování,  jednání  atd.
            Takové ideje, myšlenky a koncepty tudíž neustále ustanovují realitu mentace, ve které se
            projevují.


            Z toho důvodu, aby se náležitě a správně rozumělo jakýmkoliv mentálním procesům, musí
            se všechny závěry ohledně těchto procesů odvozovat z jejich duchovních principů. Žádný
            jiný způsob zkoumání a pochopení duševnosti, mentace a výsledného lidského chování a
            jednání   nemůže   vést   ke   správnému   a   řádnému   pojetí   pravé   přirozenosti   mentálních
            procesů.

            9.   Princip   duchovního   souhlasu   a   odrazu.  Jakmile   nějaká   idea,   myšlenka   nebo   pojetí
            vznikne   ve   svém   duchovním   jádře,   nastává   „uvnitř“   a   jeví   se   „vně“   ve   shodě   se
            všezahrnujícími stavy, procesy, podmínkami a potřebami duchovnosti, které jsou specifické
            a jedinečné k tomuto zvláštnímu univerzálnímu a globálnímu časovému cyklu, za účelem
            duchovního   pokročení.   V   celém   Stvoření   se   potom   odráží   v   nekonečném   počtu   a
            rozmanitosti   forem,   aktivit,   dění,   chování   atd.   v   kosmickém   duchovním,   kosmickém
            přírodním a fyzickém a také v individuálním osobním a subjektivním životě.

            Tedy všechny formy, aktivity, události, dění, chování atd., bez jakýchkoliv výjimek čehokoli
            v jsoucnu a bytí jsou expresemi a impresemi duchovních idejí, myšlenek a pojetí, jež se
   72   73   74   75   76   77   78   79   80   81   82