Page 117 - pzncelek

jmény, jenž neustále jednomu poskytuje jeho vlastní životní podpůrný systém skrze jeho
vlastní Niternou mysl a jeho vlastní Niternou myslí, kde On/Ona stále přebývá, kterýžto
životní podpůrný systém jednomu umožňuje dennodenní konání a žití.

Toto je stručně duchovní princip života, duchovnosti a každodenního žití. Pokud lidé tento
fakt přijímají a počnou se obracet k tomuto zdroji uvnitř jejich Niterné mysli, počnou být
opravdovými duchovními bytostmi. Stupeň a rozsah vlastní duchovnosti tudíž může být
určován tím, jak často a jak dlouho se ve vlastním myšlení, cítění, chtění, jednání a chování
věnuje tomu, že uznává tento fakt a niterně se obrací k Nejvyššímu ve vlastní Niterné mysli
pro vedení, podporu a osvícení a pro určení správné a vhodné životní cesty a každodenního
žití s ohledem na vlastní jedinečnou osobnost a účel bytí zde.

Toto je tedy nejjednodušší, nejvhodnější a nejduchovnější způsob, jak chápat duchovnost a
jejich principy.

Jestliže se toto činí, splňují se veškeré požadavky duchovního žití. A též, pokud se tak činí,
Pán zjevuje přímo ve vlastní Niterné mysli obsah veškerých duchovních principů a jejich
nejsnadnějšího a nejpohodlnějšího uplatnění ve vlastním každodenním životě v souladu s
vlastními zvláštními potřebami a účelem žití na Zemi.

Ale jak mnoho lidí toto denně činí? Proč každý sám sebe neohodnotí a nezodpoví si tuto
otázku?

Je velmi důležité si uvědomit, že aby byl jeden duchovním, je nutné vejít do nitra, do
vlastního myšlení, pociťování a chtění z přítomnosti Nejvyššího ve vlastní Niterné mysli a
pak jednat a chovat se dle takového myšlení, cítění a chtění. Žádné zevní, vnější a „vně“
působící nátlaky, očekávání, předpisy a určení nemají opravdový duchovní původ. Jeden to
musí učinit sám, uvnitř sebe sama, ve vlastním myšlení, cítění, chtění a jednání ze své
vlastní svobodné vůle, dle vlastní svobody volby. Nikdo jiný to nemůže pro nikoho učinit. Je
tudíž radno, aby jeden začal soustavně každodenně provádět a praktikovat tento postoj, jak
se zdůrazňuje v předešlých poselstvích, aniž by se stále spoléhal na vstupy z vnějšku pro
duchovní bytí. Éra duchovních zevnějšností je nenávratně mrtvá spolu s těmi, kdo ji
udržovali.

Aby se shrnulo, co se doposud o duchovnosti řeklo, lze duchovnost a duchovní principy
pojímat následujícím teoretickým způsobem:

1. Teoretický základ duchovnosti a jejích principů. Tento základ je jádrem duchovnosti,
nejniternější jadérko jejích funkcí. Určuje proces manifestace duchovnosti v nekonečné
rozmanitosti počtu způsobů a módů pro každý jednotlivý časový cyklus jsoucna a bytí. Tato
nejniternější část a jádro duchovnosti sestává ze všech věčně živých idejí, myšlenek, pojetí
a kategorií všech sentientních entit a všech věcí v jsoucnu a bytí ve všech módech
diskrétnosti a kontinuity. V absolutním smyslu lze toto jadérko pojímat jako Niternou mysl
Nejvyššího. Ve smyslu relativním, co se lidí týče, lze toto jadérko pojímat jako Niternou mysl
lidí.

2. Praktický základ duchovnosti a jejích principů. Tento základ je procesem o sobě,
procesem manifestování všech idejí, myšlenek, pojetí a kategorií Niterné mysli v nekonečné
rozmanitosti a počtu forem, duševností, zevních projevů, nastávání, probíhání a stávání se
atd.
Bez této praktické založenosti duchovnosti by její teoretický základ nemohl mít žádnou
aktualizaci a realizaci, žádná aktualizace a realizace by nemohla nastat, probíhat a stávat se
v jakékoli formě či módu jsoucna a bytí.

V absolutním smyslu lze tento proces pojímat jako Vnitřní mysl a částečně jako Zevní mysl
(její nejniternější stupeň) Nejvyššího. V relativním smyslu, ve vztahu k lidem, může být tento
proces pojímán jako vnitřní mysl a částečně vnější mysl (její nejniternější stupeň) lidí.