Page 113 - pzncelek

protože by mohl být porušením jedincovy svobody volby, ochuzuje ho o důležitá duchovní
poučení a zkušenosti. Kvůli faktu, že toto poselství se zabývá důležitým duchovním
principem voleb, je čas něco říci o široce rozšířeném lidském pojmu či pojetí „karmy“ nebo
„karmanu“. V zásadě je to NAUKA, která tvrdí, že každý čin, dobrý či zlý, obdrží patřičnou
odplatu. V hindské filosofii se toto pojetí vztahuje k doktríně o reinkarnaci (široce probrané
v „principech duchovní hypnózy“ a v „Základech lidské duchovnosti“). Tato pojetí se v
žádném způsobu a formě v dějinách lidstva neobjevila až donedávna, kdy byl ztracen
všechen smysl pro princip duchovní homogenity a kdy lidé často začínali racionalizovat
důvody rozličných lidských osudů na protichůdných pólech, které lidé nazývají radostným
životem nebo životem bolestným a bídným. V tomto bodě vyvstala v lidské zevní mysli
(která počala být úplně odpojena od Niterné mysli) potřeba vysvětlovat tyto zdánlivé
diskrepance, nesoulady a nevysvětlitelná strádání na Zemi a ospravedlnit jejich výskyt.
Takže přišli na ideu, že jeden je v procesu odplaty či odměny za něco, co učinil ve svém
předešlém životě či životech, aniž by si vědomě uvědomoval takovou existenci a jejich
skutky.

V raném myšlení Véd tato pojetí neexistují, protože v té době stále existoval nějaký
omezený přímý přístup k Niterné mysli a Duchovnímu světu, což lidem dávalo lepší
pochopení života v širší definici než v té, která se objevila později, když byl takový přímý
kontakt ztracen. Tyto doktríny (reinkarnace a karmy) se poprvé objevily u brahmánů a
následně se plně rozvinuly v ranných upanišadách. Odtud se rozšířily do většiny indických
náboženství a pak se postupně infiltrovaly do myšlení Západu. V současnosti je to mezi
lidmi na Zemi docela populární pojetí.

Přesto je toto pojetí, jako pojetí reinkarnace, deformací skutečnosti. Je nesprávně chápáno
a vykládáno většinou svých vyznavačů. Nesprávné pojímání vyvěrá z nenáležitého pojímání
filosofického principu příčiny a účinku. V této konotaci tento princip znamená, že každá
akce má svou reakci. Co se dříve probírané záležitosti voleb týká, znamená to, že každá
volba má své následky. Ale i v této omezené aplikaci zákona karmy existuje zkreslení,
protože každý je schopen změnit následek svých vlastních voleb, dokonce během
manifestace jejich důsledků. Je možno je nahradit, pozměnit, přesměrovat a nebo zcela
zrušit, jestliže se jeden Nejvyššího ve vlastní Niterné mysli dotáže, jak to má učinit a na
způsob provedení. Zákon karmy nesprávně přijímá, že jeden je uzamčen ve svých vlastních
volbách a proti jejich důsledkům nelze nic učinit. Avšak toto není pravdou, protože když se
někdo na sobě řádně poučí, nepotřebuje pokračovat v opakování téhož způsobu a stylu žití,
pokud to ovšem sám nechce.

Zákon karmy nebere řádně v úvahu největší duchovní zákony všech jsoucen a bytí - Zákon
odpuštění a Zákon milosrdenství.

Karma má sklon pohlížet na vše jako na nevyhnutelnost toho, že příčina má svůj účinek. Ale
to není pravdou. Účinek příčiny se může či nemusí projevit v závislosti na náležitých a
správných duchovních potřebách, která existují v každém okamžiku kontinua v rámci
rozmezí vlastního života. Jeden si volí přijít na Zemi s určitým posláním. To je příčina.
Účinek takové příčiny se může neustále pozměňovat či měnit v procesu kroků zaujímaných
při naplňování jedincovy volby. Jeden například může v sobě rozpoznat, že důsledky vlastní
volby nejsou pro všechny dotyčné spravedlivé a v jejich nejlepším zájmu. V takovém
případě se jedinec ze své vlastní svobodné vůle a s dobrým úmyslem odebere k Nejvyššímu
ve své Niterné mysli a vyvolá zákon odpuštění a zákon milosrdenství, který tyto výsledky
modifikuje nebo zcela zruší, dávaje příležitost, aby se učinila jiná nová a čerstvá volba se
spravedlivějšími a užitečnějšími následky.

Zákon karmy platí pouze tehdy, když jeden touží po tom, aby se v jeho životě aplikoval. Tedy
se opakuje, jeden si svobodně volí přijmout tento zákon a touto svobodnou volbou ho činí
proveditelným. V realitě tedy neexistuje žádný jiný zákon, který ovládá lidský život a osud,
než zákon svobody volby a změny.