Page 112 - pzncelek
P. 112

potřebuje   mít   za   tímto   účelem,   a   všechny   ostatní   potřebné   situace,   kondice,   stavy   a
            procesy, aby mohl zcela a úplně vyčerpat vlastní volbu či volby.

            Z toho, co zde bylo řečeno, je velmi zřejmé, že vlastní životní styl na Zemi není v nejzazším
            smyslu   nijak   determinován,   podmiňován   či   ovlivňován   dědičností,   prostředím   nebo
            nějakými jinými zevními faktory. Právě opak je pravdou. Jeden si určuje svou vlastní volbou
            druh dědictví, prostředí či jakýchkoli jiných zevních a vnitřních faktorů tohoto jednotlivého
            života, které chce mít pro uskutečnění vlastního účelu bytí na této Zemi.

            Takže je zcela marné a nespravedlivé obviňovat někoho či něco z toho, co se ve vlastním
            životě děje bez ohledu na to, jak náhodně či mimo vlastní kontrolu se to objevuje. Lidé mají
            sklon omlouvat sami sebe za to, čím jsou, obviňujíce své prostředí, rodiče, rasu, sociální
            situaci atd., aniž si uvědomují, že sami sebe umístili do všech svých šlamastik jako součástí
            svých voleb, které učinili před inkarnací na této Zemi. Ze své svobodné vůle souhlasili s
            tím,   aby   podstoupili   takové   zkušenosti   z   velmi   důležitých   duchovních,   kosmických,
            univerzálních, osobních, soukromých a intimních důvodů, které ve většině případů nejsou
            pro ně rozpoznatelné anebo vědomě vnímatelné a srozumitelné během jejich životního
            údobí na Zemi nebo po určité časové období pobytu na Zemi.

            Avšak duchovnímu stavu  událostí je vlastní to, že  každý je s to měnit svůj osud. To
            znamená, že každý smí - dle své svobodné vůle a volby - změnit anebo pozměnit svou volbu
            a její důsledky. To lze učinit  buď během údobí života na Zemi nebo v jakémkoli jiném místě,
            čase, kontinuu, stavu a procesu vlastního věčného života. Kondice takové schopnosti se
            měnit je určována nutným poučením, které každý dle své volby potřebuje podstoupit, aby
            byl s to se změnit. Předčasná změna vlastního rozpoložení by byla porušením vlastní
            svobody   a   nezávislosti.   Proto   je   každý   pečlivě   zabezpečen   vlastní   Niternou   myslí   a
            přítomností Nejvyššího, aby nepřijal nebo dokonce jen netoužil či chtěl změnu předtím, než
            nastane důležité poučení a získají se životně důležité zkušenosti. Jakmile jeden cítí potřebu
            a touhu změnit se z nitra, dle vlastní niterné volby (ne dle zevních okolností), je opravdu
            hotov  se  změnit,   jelikož   tedy  splnil  požadavek   toho   či  onoho   jednotlivého   poučení   či
            prožitku. Jednomu se tedy poskytnou vhodné příležitosti pro započetí takové změny a nová
            sada nástrojů, způsobů, prostředků a schopností pro aktualizaci této změny a pro vykonání
            nové, čerstvé volby.

            V   okamžiku   takové   změny   a   nové   volby   se   tato   oblast   vlastní   Niterné   mysli   náhle   a
            synchronně aktivuje s tím, co je nejvhodnější a nejpotřebnější pro úspěšnou realizaci a
            aktualizaci nové volby, s plným a úplným ponecháním všech přístupů k dříve aktivovaným
            oblastem vlastní Niterné mysli. Takže jeden nikdy neztrácí nic, co kdy měl k dispozici z
            Niterné mysli, a v procesu vlastního životního údobí neustále přidává nové oblasti vlastní
            Niterné mysli, umožňuje/umožňujíc tak probíhání univerzálního duchovního pokroku. To je
            základnou   duchovního   pokročení   a   bez   takového   přidání   by   nemohlo   nastávat   žádné
            duchovní pokročení.

            Při pohledu na tento fakt lze vidět, že psychologové, psychiatři, lékaři a různí terapeuti
            používají nesprávné a chybné metody léčení. Ve většině případů se snaží chápat lidské
            problémy jako výsledek prostředí, dědičnosti, výchovy či podobných záležitostí, povětšinou
            v počátcích a původem mimo jedincovu kontrolu. Léčitelé činí vše, co je v jejich moci, aby
            tyto situace napravili, přičemž málo, pokud vůbec, pojímají zvolenou nutnost takových
            zkušeností a poučení.


            Jak se před tím uvedlo (viz poselství ze dne 26. dubna 1982, poznámka druhá), měly by se
            všechny takové postupy zaměřovat na zkoumání toho, proč si jeden volí být tím a mít to,
            čím během pozemského života je a co má, a zdali je čas pro změnu vlastního stávajícího
            rozpoložení. Obvykle když lidé přicházejí pro pomoc a jsou motivováni k této pomoci pouze
            svými niternými potřebami bez jakýchkoli vnějších nátlaků, jsou připraveni pro změnu.

            Jedině   po   ustanovení   tohoto   faktu   se   smí   postupovat   s   léčením   způsobem   určeným
            Niternou myslí toho, kdo o to požádal. Žádný jiný přístup není duchovně vhodný a náležitý,
   107   108   109   110   111   112   113   114   115   116   117