Page 115 - pzncelek

POSELSTVÍ TŘICÁTÉ PRVNÍ

Některá praktická objasnění
pojetí duchovnosti a duchovních principů

Dne 1. května 1982

Dnes bylo Pánem zjeveno následující:

Dnes budou podána stručné objasnění, vysvětlení a dodatky k pojetí duchovnosti a
duchovních principů.

Duchovnost obecně a lidská duchovnost zvlášť jsou definovány v „Základech lidské
duchovnosti“ spolu s definicemi dvanácti principů na straně obecné a dvanácti principů na
straně lidské.

Mnozí namítají, že teoretické definice jsou obtížné k pochopení. Jsou tudíž velmi odrazováni
od čtení takových knih, pociťujíce, že jsou mimo úroveň jejich porozumění.

Avšak tento názor o vlastních schopnostech je sobě vnucovaným klamem, který vkládá
sebevnucující se omezení na vlastní inteligenci. Jeden přijímá a věří ve vlastní bytí v
souladu s omezeními vlastních očekávání, vlastního stylu dennodenního života a s tím, co
na něj vkládají a co očekávají ostatní.

Problémem je to, že lidé jsou vytrénováni a jsou v rozpoložení ve způsobu myšlení a žití,
fungující v něm a zabývajíce se v něm úzce definovanými činnostmi, které jsou s ním v
souladu. To vede k rozvíjení se jednostranné inteligence, definované takovými pojmy, jako
praktická inteligence, teoretická inteligence, vysoká, průměrná a nízká inteligence a
podobnými kategoriemi, které mají ve skutečnosti jen malý význam. Stávají se jejich
věštbou, která sebe sama naplňuje tím, že přijímají a věří, že jsou fakticky takový či onací.
Přijímání takových věr je přivádí k tomu, že se rozvíjejí vyhraněně ve směru toho, čemu věří,
že jsou nebo mají, nebo toho, co se očekává, že mají být či mít. Cokoli v nich, co se k
tomuto systému víry nehodí, se potírá, potlačuje, nebere na zřetel anebo zcela odkládá a v
jistém smyslu zakrňuje.

Takže lidé se trénují, aby mysleli, cítili a jednali jen v praktickém smyslu, jako je jízda autem
do obchodu a nakupování. Cokoli se k takovým činnostem vztahuje, to chápou snadno.
Jestliže by jim někdo vysvětlil principy duchovnosti pojmy srovnatelnými s nakupováním,
řízením auta či hraním tenisu atd., byli by s to je pochopit. Takto obyčejně přemýšlejí.

Na straně druhé kladou někteří lidé příliš mnoho důrazu na teoretický rozvoj svých
schopností, že ztrácejí veškerou perspektivu praktických aspektů žití. Takže myslí v
abstraktních, matematických, filosofických, vědeckých atd. pojmech a jít do obchodu je pro
ně nepředstavitelným dobrodružstvím, kde by se cítili jako idioti. Takový lidé ovšem nemají
potíže při pojímání teoretických aspektů duchovnosti, jak jsou definovány např. v
„Základech lidské duchovnosti“. Mají však často potíže v nazírání praktických aspektů
takových teoretických pojetí.

Obě tyto krajnosti jsou výsledkem nevhodné přípravy a volby, které u dítěte vybírají určité
zevně pozorovatelné rysy a neustále zdůrazňují a podmiňují překotný rozvoj těchto
specifických rysů, potírající ostatní aspekty vlastní osobnosti. Děti tak přímo tíhnou
ztotožňovat se s těmito rysy a jako dospělí se v mnoha případech stávají tím, co od nich
očekávali jiní nebo co očekávali oni sami jako výsledek zevních klamných pozorování a
ztotožnění se s nimi.