Page 118 - pzncelek
P. 118

3.  Kombinovaný  základ duchovnosti a jejích  principù  jejich teoretického a praktického
            základu jako jednoty, jednosti principů a harmonie.  Tento základ znamená, že neustálá
            produkce idejí, myšlenek, pojetí a kategorií v Niterné mysli, ať v absolutním smyslu v
            Nejvyšším, nebo ve smyslu relativním u lidí, je za účelem jejich manifestace, aktualizace a
            realizace, aby mohl nastávat, probíhat a stávat se vzájemný prospěch, sdílení a společné
            blaho pro veškeré Stvoření. Žádný jiný účel jsoucna a bytí takových idejí, myšlenek, pojetí a
            kategorií není myslitelný.

            V absolutním smyslu lze tento základ pojímat jako zbytek Zevní mysli Nejvyššího a jako
            rezultující   aktivity   a   chování   Nejvyššího   vzhledem   na   Jeho/Její   Stvoření.   V   relativním
            smyslu lze tento základ pojímat jako zbytek zevní mysli a rezultující postoje, činnosti a
            chování lidí vzhledem k Nejvyššímu, k sobě samým a ke zbytku Stvoření.


            Na tomto základě závisí vše v každodenním životě, jelikož určení vlastního postoje, činností
            a chování k Nejvyššímu, sobě samému a zbytku Stvoření dává pravý význam, obsah, účel,
            kvalitu a kvantitu vlastního života.

            Jestliže jeden pečlivě nazírá na tyto tři stručně podané body duchovnosti a jejích principů,
            lze si povšimnout velmi důležitého principu o sobě: není možný žádný princip původu z
            „vně“. Cokoli je či cokoli se děje, je a děje se jako výsledek nějakého vnitřního procesu a
            funkce „uvnitř“. Takže „vně“ je výsledkem a následkem „uvnitř“ a nikoli naopak.

            Prakticky to znamená, že všechny zevní formy, jako příroda, hmota, fyzická těla, planety a
            události na nich a v nich, jsou výsledkem niterných procesů a funkcí „uvnitř“ a jejich idejí,
            myšlenek, pojetí a kategorií, jež se jeví jako substance ve „vně“ činíce „vně“ výsledkem a
            koncem, a nikoli počátkem.


            To také znamená, jak se uvedlo předtím mnohokrát, jak je pro vlastní život duchovně
            nebezpečné   klást   veškerý   původ,   význam,   účel   a   smysl   všeho   a   čehokoli   do   „vně“-
            zevnějšností, přírody, hmoty atd. - kde není nic v sobě a o sobě.
            Zároveň   to   také   znamená,   jak   je   pro   vlastní   život   duchovně   nebezpečné   být   neustále
            zaneprázdněn a trávit většinu svého života zevními, vnějšími aktivitami „vně“ s malým
            zřetelem na jejich duchovní, „vnitřní“ původ.


            To je pro dnešek vše.
   113   114   115   116   117   118   119   120   121   122   123