Page 253 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 253

NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

            Kdykoliv   lidští   tvorové  pojímají   přirozenost  Boží,    vždy   předpokládají,  že  je   zcela

            nezměnitelná   a   věčně  stejná.   Ve   skutečnosti   však   není   to  Bůh,    jehož   přirozenost   je
                                                                                     život  -
            trvalá a na   věčnost nezměnitelná, nýbrž je     to  modus operandi  -           co je  trvalé   a co
            vždy bylo, je a bude od věčnosti do věčnosti. Nic se nemůže změnit na            tomto způsobu
            působení.    Je vždy stejný.  Pán Ježíš Kristus,  jsa Absolutním duchem Absolutního života,


            se  nachází       v  trvanlivém,  nezměnitelném  modu  opernadi.  Může   působit  jenom   svým


            životem,     skrze   něj,   s   ním   a   z   něho.   Toto   je  jedině  možnou   modalitou   Jeho/Jejího
            působení.        V  tomto  ohledu,  a  jenom  v   tomto  ohledu,  je  opravdu  nezměnitelný  a  vždy
            stejný. Toto se  však nevztahuje na Jeho/Její Přirozenost, která je           v  neustálém procesu
            svého dynamického projevování v         nekonečných rozmanitostech cest a způsobů.


            Může     vám  vstoupit   na  mysl  jiný  modus  operandi  než   život?   Nikoliv.   Toto   je  pravda




                v  absolutním   smyslu  ve   vztahu   k   Absolutnímu   životu  Absolutního  ducha  Pána  Ježíše

            Krista.

            Pravý  sentientní     život   se   řídí   podle   stejného   vzoru  relativně   k   Absolutnímu   stavu.
            Podle stejného  vzoru postupuje i mrtvý život, jenomže v        opačném  smyslu.
            Situace s   lidským životem je  obvzláště    odlišná. Lidský život je   pokřivením  všech   vzorů.
            Paradoxně  jde  o  stav   žádného  stavu  a  proces  žádného  procesu.  Je  to  nemožnost,  jež
            byla dočasně  učiněna  možnou.  Postrádá       jakýkoliv smysl a význam. A opět paradoxně:
            Nemít   žádný   smysl   a   význam   je   smyslem   a   pravým  významem   lidského   života.
                          V
            Zopakujme:       zobrazování  tohoto  ne-smyslu  a  této  bezvýznamnosti  spočívá  pomíjivá

            hodnota života lidských tvorů.
            2.  Pojetí  sentientního   života  obecně     může lépe  chápat podle toho,  jak funguje a jak
                                                     s
                                                      e

            se projevuje.   Jeho  struktura   může  být   pojímána   ve třech aspektech:
            První   aspekt   vyvěrá  ze  stavu  života,  kterým je  duch života.   Jelikož zde máme  co dělat


               s  duchem,  nazývá   se   tento  aspekt  duchovním  aspektem.  Je  počátečním   bodem


            samotného  života     a všech jeho funkcí a projevů. Tím, že je  původcem       všeho ostatního,
            jeví  se  všechno  ostatní     -  kvůli  tomuto  faktu  -     jisté  vzdálenosti  či  blízkosti  od  ducha

                                                                v


            nebo-li   od   tohoto  duchovního   aspektu    života.  Taková  zdánlivost   působí   dojmem,   že

            duchovní aspekt      je stavem  nejniternějším.
            Je  tedy  duchovní  aspekt   života  tím  nejvnitřnějším  stavem   života.  Ovšem  nejniternější
            toho nejvnitřnějšího  je  duch    sám a jeho ‚já  jsem‘. Protože ‚já jsem‘   je aktivním stavem,

            je     procesu   neustálé   produkce  duchovních   energií.  Tyto   duchovní   energie  vyzařují
               v


                z  duchovního aspektu   života a tvoří jeho   druhý aspekt.
            Druhý  aspekt    života je  procesem  sebeuvědomování       ‚já jsem‘.   Produkuje vlastní  proces


            myšlení,   cítění,   chtění   atd.,    který   se  souhrnně   nazývá  duševností.  Je   to  proces
            duševnosti    ‚já jsem‘, která  sama   uvažuje,  pociťuje,   chce,   usměrňuje  a dává  do   pohybu.
            Jinými  slovy,   je to  to, co se nazývá  duší života.

            Sebementace      je  základnou,   na níž jsou založeny  všechny jiné formy duševních činností
            života.    Je   nemožné   na   příklad   myslet   na   jiné,  aniž  jste   si   vědomi   faktu,   že   ten,   kdo

            myslí,  jste  vy.   Musíte to dělat z   vlastní  sebeuvědomělosti. Nejste-li se vědom vlastního
            stavu   ani   procesu,   pak  si   je   nemůžete   uvědomit   ani   u   jiných.  Jak   již  bylo  dávno-
   248   249   250   251   252   253   254   255   256   257   258