Page 115 - hinz

V současné době jsou veškeré Stvoření Nejvyššího a všechny oblasti zóny
vymístění, jakož i lidstvo na této planetě, na konci této přechodné periody.
Zakončení tohoto období vyžaduje přenos závěrečné dávky Nového zjevení pro
nastávající věk, éru, krok, dobu či epochu. Nyní je také čas pro opravu a zkrášlení
první dávky Nového zjevení, která byla přenesena na samém počátku přechodného
období.

Spisy Emanuela Swedenborga reprezentují první dávku Nového zjevení na samém
počátku přechodného období. Spisy tohoto autora reprezentují závěrečnou dávku
Nového zjevení dalšího období a pro konec přechodného období. Obě dávky
Nového zjevení přišly přímo od Nejvyššího a odvozují se ze Svaté bible. Ustanovují
tři zdroje popsané v předešlém pojednání - pojednání č. 10, které obsahují Nové
zjevení pro další krok, éru, věk, epochu, dobu či cokoli tu máme.

Protože v současné době je přechodné období na samém svém konci (ačkoli nikdo
s určitostí neví, jak dlouho tento konec bude trvat - to je známo jen Nejvyššímu),
před tím, než se odehraje nástup nové éry, je nutné upozornit každého na určité
nutné nesprávné vnímaní a výklady reality, obsažené v první dávce Nového zjevení
pro nastávající Nový věk, jak se reflektují ve Swedenborgových spisech:

1. Pod vlivem předcházejícího kroku či věku nebo čehokoli došel Swedenborg k
závěru, že osobní stav a rozpoložení se po odchodu z tohoto světa (po fyzické
smrti) nemůže změnit. Takže každý je, ať je to kdokoli, odsouzen pobývat či být
stejným, jakým byl v okamžiku přechodu do duchovního světa.

Z tohoto pohledu je akt spásy Ježíše Krista omezen pouze na ty, kdo žijí v tomto
světě, a pouze na trvání jejich fyzických životů na této planetě. Zastavuje se v
okamžiku jejich fyzické smrti a není použitelný na řádný jiný stav, rozpoložení, místo
či dobu a obzvláště ne na ty, kdo jsou v peklech. Reflektujíce tento mylný stav věcí,
lidé vynalezli rčení: „Jak strom padne, tak bude i ležet.“, čímž se míní, že po fyzické
smrti nelze učinit žádnou změnu či volbu.

A přesto je zjevnou iluzí, že padlý strom leží navždy ve stejném místě a rozpoložení
bez jakékoli změny svého stavu. Výše uvedené přísloví neodráží realitu, že tento
strom postupně skrze v čase probíhající erozi úplně transformuje svou formu, stav,
rozpoložení a obsah až tak, že v jednom časovém bodě bude reabsorbován do půdy,
uvolní do ní veškerý svůj obsah a energie a přijme některý jiný stav či kondici zcela
odlišnou od předešlé.

Po chvíli jeho dřívější rozpoložení, forma a obsah zcela vymizí a nikdo již nikdy
nebude vědět, že po svém pádu tu ležel určitý strom. Toto je dobrá ilustrace toho,
jak je skutečně omezené lidské vnímání reality.

Pravá realita situace je taková, že vůbec nikde neexistuje žádný finalistický a
stagnující stav, rozpoložení či situace. Lidé mají věčnou možnost volby a příležitost
se změnit bez ohledu na to, v jakém stavu se nacházejí - ať jsou v nejhlubších,
nejnižších peklech, nebo v nejvyšších, nejniternějších nebesích. Nikdo nikdy
nezůstává v témže rozpoložení, stavu či situaci z nutnosti, ale jedině ze své
svobodné volby a vůle. Ve Stvoření Nejvyššího neexistuje žádné takové pojímání či
stav jako nutnost.

Dílo spásy Ježíše Krista bylo stejně tak pro ty, kdo jsou v peklech, na této Zemi či