Page 117 - hinz

specifické době.

Nejsou tudíž možné žádné finalistické generalizace ze svědectví naplnění určitých
aspektů Biblických předpovědí. Jestliže by tomu tak bylo, nemohla by se Svatá
bible považovat za pravé Slovo Boží, protože by se omezovala jen na určité úrovně,
kroky, stupně a dimenze atd. Pravé slovo Boží, jsouc Absolutní, nemůže být
omezováno takovými úvahami. Je použitelné na všechny doby, dimenze, stavy,
místa, kondice a situace. Takže se zjevuje jen ten aspekt biblických předpovědí,
který lze náležitě vyložit jen z hlediska současné situace, rozpoložení, dění či
událostí. Všechny ostatní aspekty těchto předpovědí jsou skryty pro příhodný čas.
Toto zahalení je nutné, protože každé předčasné zjevení bez náležité přípravy a
připravenosti jeho přijímatelů by se nemohlo pochopit, náležitě začlenit, a tudíž by
se překroutilo, zmrzačilo, zprofanovalo či zcela zavrhlo.

Za této situace měl Swedenborg sklon vykládat Svatou bibli tak, aby to dávalo
dojem, že její vnitřní smysl se zabývá pouze událostmi, které se odehrávají v
duchovních nebo intermediálních světech, ale ne natolik událostmi na planetě Zemi
a v zóně vymístění. Dějiny a události těchto světů byly použity pouze pro zahalení
událostí a dění duchovních a zprostředkujících světů. Ačkoli Swedenborg přijímá, že
cokoli se odehrálo na Zemi, bylo vždy výsledkem toho, co se odehrálo ve světě
duchovním, na toto se pohlíželo více jako na vzdálený důsledek těchto událostí, a
ne jako na simultánní, synchronní a diskrétní nastávání, jež korespondují jedno s
druhým.

Přesto je pravá realita této situace, jak ji reflektuje současné Nové zjevení, taková,
že náležitý vztah mezi všemi dimenzemi a jim odpovídajícími světy a všemi oblastmi
zóny vymístění a všemi jim odpovídajícími obyvateli v povšechnosti jsoucna a Bytí
Stvoření Nejvyššího je vždy souběžný, současný a oddělený prostřednictvím a dle
zákona souvztažností. To bylo zjeveno již skrze Swedenhorga. Tedy cokoli ve svém
vnitřním smyslu Svatá bible obsahuje, se vždy vztahuje k nim všem a nejen k
některým z nich.

3. Tento bod číslo tři se odvozuje z výše uvedeného bodu. Ve své době byl
Swedenborg svědkem určitých duchovních střetů, pozdvižení a holocaustů v jedné
oblasti intermediálního světa duchů a jim odpovídajících umělých pseudonebes. Byl
vykonán poslední soud těch, kdo zde zfabrikovali pseudonebesa, a jejich
pseudonebesa byla zrušena, zlikvidována a tato oblast byla vyčištěna od všeho
negativního, falešného a zlého. Proces tohoto posledního soudu zpodobuje do
posledního detailu vše, co bylo předpovězeno ve Zjevení Ježíše Krista
(Apokalypse), jako že se tak koná vždy. Tato situace vedla k nesprávnému pojímání
a výkladu této situace do té míry, že mylně učinil závěr, že poslední soud, jehož byl
svědkem, byl skutečným všezahrnujícím Posledním soudem, po němž již nic
podobné povahy nemůže přijít či se odehrát. Takže podle Swedenborga bylo v té
době vše v duchovním světě ukončeno a uzavřeno.

Avšak to, čemu byl Swedenborg svědkem, byla místní, oblastní a izolovaná událost,
která zahájila přechodné období, během něhož se v různých jiných oblastech,
úrovních, stupních a krocích zóny vymístění a v intermediálním světě duchů udály
mnohé takzvané poslední soudy. To, čemu byl Swedenborg svědkem, fakticky byl
samotný počátek posledního soudu, který má za svůj nejzazší účel úplné zrušení
veškerého negativního stavu.