Page 140 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOG 115

nich vložil. Tím, že je mají ode Mne, Já jsem v nich neustále a umožňuji jim, aby měli
svůj vlastní život a byli živoucími. Tento fakt je znázorněn dotyčnou ženou, jež věděla,
že se nacházím v domě farizejově. Její vědění označuje rozpoznání, že Já jsem ve všech
v jejich nejsoukromějším nitru, zde znázorněném farizejovým domem. Že šlo o farizejů
dům, znamená, že Já jsem také v těch, co si myslí a věří, že mají pravé vědění dobra a
pravdy a všech jiných duchovních principů, ale kteří se ve skutečnosti nalézají
v pouhých zdánlivostech takového vědění.

Že ta žena přinesla s sebou alabastrovou nádobku vonného oleje, znamená, že pouze
z pozice těchto pozůstatků se mohlo/může ke Mně přistoupit bez ohledu na to, jak
velkým hříšníkem by kdo byl. Že stála za Mnou u Mých nohou plačíc, znamená, že nic
negativního a hříšného nebylo /není částí pravé přirozenosti a nemělo/nemá nic do
činění s pravou přirozeností Pozitivního Stavu nebo Mou Pravou Absolutní
Přirozeností. To bylo/je odděleno ode Mne a bylo/je za Mnou po všechny časy. Že stála
u Mých nohou, značí styčný bod, kde negativní stav může učinit takový kontakt, aniž by
byl v jeho průběhu zničen. Nohy v souvislosti tohoto textu korespondují s Mým
Nejzevnějším Stupněm Mé Nejzevnější Mysli, z něhož byla stvořena fyzická dimenze.
Byl to nejzevnější stupeň té dimenze, ze které byl negativní stav zfabrikován. Moje
nohy čili nejzevnější oblast Mé Zevní Mysli projevují určitou náklonnost vůči
negativnímu stavu v tom smyslu, že na této úrovni je možný kontakt s negativním
stavem, pokud ten, kdo se na Mne obrací kvůli takovému kontaktu, přináší s sebou
svoji pravou přirozenost - ženu, vlastnící pozůstatky lásky a dobra - vonný olej - a je
ochotný přiznat, že Já jsem zdrojem té lásky a toho dobra.

Že ta žena plakala, značí to, že jedincova vlastní pravá přirozenost poznává, odkud jeho
problémy pochází, a že beze Mne nemá žádnou šanci žít či být naživu. Pláč je prvním
krokem k poznání pramene vlastních problémů a potřeby se jich zbavit. Pamatujte,
problémy jsou hříchem a hříchy jsou problémy. Že začala umývat Mé nohy svými
slzami a utírat je vlasy své hlavy, značí, že se Mnou sdílela své nejcennější a
nejniternější vlastnictví, reprezentovaní zde slzami, které jsou věcí velmi osobní a
individuální. Že je utírala svými vlasy značí, že to činila z nejniternější moci své lásky.
Vlasy znamenají osobní duchovní moc a energii, která uschopňuje jedincovo fungování
ve své vlastní individualitě, jedinečnosti a rozdílnosti. Ale že to byla žena, kdo sdílela se
Mnou svou osobní duchovní moc a energii pomocí procesu utírání Mých nohou během
jejich umývání, značí, že jenom z pozice femininního principu, což je princip lásky a
dobroty, může mít takový akt smysluplný a užitečný význam.

Že ta žena líbala Mé nohy a pomazala je vonným olejem, značí přiznání a přijetí Mého
Lidského Božství a Božského Lidství, kterému připisovala pravou moc, ze které mohu
iniciovat spásu všech takzvaných hříšníků, jaké zde ona reprezentovala. Líbání Mých
nohou označuje přijetí lidského aspektu Mé Přirozenosti. Jejich pomazání vonným
olejem znamená, že spása může přijít pouze pomocí faktoru, že Já jsem učinil Mé
Božství Lidským a následně jsem Mé Lidství učinil Božským. Ale to také znamená, že
od Mých nohou, tj. tak říkajíc z lidské části Mé Přirozenosti, která byla umývána jejími
slzami, utírána jejími vlasy a líbána a pomazána vonným olejem, se bude odvozovat Má
Nová Přirozenost po očištění od všech zel a nepravd, jakými byla/je typická lidská
přirozenost prosáknuta. Ona je umývala svými slzami, což znamená umytí Mých