Page 145 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

Poté, co se tak učinilo, mladý muž čili v pravém smyslu to, s čím souvztaží - ten
kontingent původního pozitivního stavu, který souhlasil s aktivací negativního stavu
z důvodů a za účelem zjeveným v Dialozích 89. a 90. prvního dílu a v Mém Novém
zjevení obecně - se oddělil od ostatku Stvoření a šel do vzdálené země. ‚Daleká země‘
v této konotaci je zóna vymístění a negativní stav. V té zemi utratil marnotratným
životem všechen svůj majetek. Jakmile aktivujete negativní stav a jakmile se stanete
integrální součástí pseudoživota, vše, co jste měli z pozitivního stavu, se promrhá a je
nahrazeno vším, co je jeho opakem. V tom okamžiku, kdy vše bylo utraceno, ve vás
nezůstává nic, co by mohlo podpořit pravý duchovní život, který vám umožňuje žít a
být na živu. V tom momentu, po vyčerpání všeho, co je ve vás pozitivního a dobrého,
začínáte prožívat hlad. Avšak díky faktoru odmítnutí čehokoliv pozitivního a dobrého
vyvoláte nouzi ve veškerenstvu zóny vymístění. ‚Nouze‘ v této konotaci značí
nedostatek jakéhokoliv dobra a pravdy, které napájejí život, jakýkoliv život, a činí jej
živým a živoucím. Je to tento bod, ve kterém se každý v negativním stavu stane
duchovně mrtvým. Takže v tomto bodě vašich eskapád v negativním stavu nemáte
žádné jiné východisko, než se připojit k samé podstatě jeho přirozenosti, zde
reprezentované obyvatelstvem té země, a začít krmit svině - všechna zla negativního
stavu. ‚Krmit svině‘ značí rozmnožovat zlo.

Jak se tento syn stával hladovějším a hladovějším, rád by si naplnil své břicho lusky,
které požíraly svině, ale nikdo mu nic nedal. Lusky, kterými byla krmena prasata, značí
nejzevnější elementy zla a neprav, kterými je udržován pseudoživot negativního stavu.
Ale jelikož je pseudoživot negativního stavu založen na nesdílení a vzájemném
neopětování, nikomu v něm nic není k dispozici pro takové sdílení. To je důvod, proč
mu nikdo nic nedal.

Jednou, až negativní stav vyčerpá svou užitečnost a když nebude mít nic k nabídnutí
pro poučení, uvědomí si jeho obyvatelé, že pseudoživot jejich negativního stavu
nevede nikam a že je docela zbaven všeho, co si myslel, že má. A nejen to, ale dojde
k uvědomění si, že nemá absolutně nic a že dokonce není ani živým v pravém smyslu
toho slova. Toto je bod, ve kterém se odpověď na otázku o povaze tohoto jiného typu
života ve srovnání s původním životem v mysli každého plně a vyčerpávajícím
způsobem objasní s uvědoměním si, že pouze původní život se vším svým
nevyčerpatelným bohatstvím a obsahem je jediným pravým životem, v jakém lze žít, a
že jiný život nemá žádný smysl. Nejen že nemá žádný smysl, ale nemůže být považován
za pravý život v žádném ze svých aspektů. Tento fakt je znázorněn situací, kdy si
mladší syn uvědomil či vzpomněl, jak to bylo žít v otcově domě - v Mém pozitivním
stavu. A nejen to, ale uvědomil si, že aktivací negativního stavu zhřešil, a proto již více
není hoden být nazýván Mým synem. Toto uvědomění je nezbytným předpokladem
pro spásu a osvobození každého z neživota čili z mrtvého života negativního stavu. To
činí všechny v negativním stavu způsobilými k udělení Mého bezpodmínečného
milosrdenství a odpuštění a k tomu, abych je přivedl zpět do pozitivního stavu
postupem jejich vzkříšení, transformace a opětovného nadělení pravým životem
v pozitivním stavu.

Druhá úroveň významu tohoto podobenství se vztahuje na ty, kdo byli agenty
v pozitivním stavu a kdo odpadli. Jde zde o to, z jaké pozice navazujete vztah se všemi