Page 137 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

nekonečně jedinečný a rozdílný ve své individualitě, a proto díky tomuto faktoru jeho
individuality, jedinečnosti a rozdílnosti stojí mezi všemi a vším jako někdo, kdo nikdy
nemůže být kopírován, duplikován či být přesně takovým jako kdokoliv jiný. V tomto
faktoru se odráží Můj jedinečný element či částice, která mu byla přidělena za velmi
dobře definovaným účelem. Z toho důvodu naše bezpodmínečné uznání vychází plně
vstříc potřebě mít někoho, jako je tento jedinec, protože bez jeho jsoucna a bytí by
scházelo něco důležitého z povšechnosti jsoucna a bytí, jakož i z pseudojsoucna a
pseudobytí. Tento faktor se aplikuje vůči jedincům, kteří jsou negativní a nachází se
v negativním stavu, stejně jako i vůči všem lidským tvorům. Oni všichni mají jedinečné
funkce, stavy, procesy a umístění a všichni hrají důležité role ve schématu událostí,
probíhajících v Mém Stvoření a v pseudostvoření. Proto je také velice uznáváme
v jejich individualitách, jedinečnostech a rozdílnostech a z důvodů, pro jaké jim bylo
dovoleno dospět k jejich vlastní neblahé plodnosti.

Protože však respektujeme a ctíme a uznáváme ten fakt, že jsou, kým jsou, jsou-li jejich
skutky, činy, produkce či produktivita zraňující, ubližující a škodlivé nejen pro všechny
ostatní, ale rovněž pro ně samé, pak kvůli našemu hlubokému uznávání toho, kým jsou,
je na tato fakta upozorníme a tímto aktem jim poskytneme mnohé příležitosti
k napravení jejich cest. Budou-li souhlasit, pak jsme vykonali důležitou práci uznání
tak, jak se u nás předpokládalo. Neuposlechnou-li a budou-li pokračovat ve svém
neproduktivním, zraňujícím a škodlivém působení, pak v takovém případě povinnost
našeho uznání vyžaduje, abychom je z takové funkce či situace dostali a poskytli jim
možnost volby a příležitost nalézt si nějakou jinou funkci, ve které by mohli projevit
výkon a produktivitu více odpovídající jejich povaze této nové funkce. Jinak
kdybychom snášeli jakoukoliv podobnou nemístnost u dotyčného jedince, jen bychom
v té situaci posilovali a umožňovali jeho nepatřičnost, schopnost ubližovat a
poškozovat. V tom případě bychom selhali v projevení svého náležitého uznání jeho
individuality, jedinečnosti a rozdílnosti.

Takže, jak jasně vidíte z tohoto vysvětlení, být laskavým, snášenlivým, ohleduplným a
uznalým vůči něčí individualitě, jedinečnosti a rozdílnosti je věcí jednou, a zcela jinou
věcí je mít stejný postoj vůči jejich skutkům, činům, výkonům a produktivitě. Je velmi
důležité a nesmírně závažné, abyste se naučili jasně rozlišovat mezi těmito dvěma
faktory. Moudrost této situace od vás požaduje, abyste takto rozlišovali. Jinak by došlo
k tomu, že byste podpořili negativní stav tolerováním něčeho, co se nemá tolerovat
nejen kvůli vám samotným a v zájmu všech v pozitivním stavu, ale - což je
nejdůležitější - kvůli všem těm, co se nacházejí v takové negativní nepříjemnosti.

Vezměte si například někoho, jehož činy, akce, výkony a produktivita jsou zlé,
negativní, špatné, nesprávné, zraňující, ubližující, nebezpečné a všeobecně neužitečné.
Moudrost vaší laskavosti, tolerance, respektování a uznání by od vás vyžadovala,
abyste totálně a úplně nesouhlasili s takovými skutky, jednáními, výkony a postoji,
v obecnosti je odmítli a neměli s nimi nic společného. Kdybyste se pokusili definovat
laskavost, toleranci, respekt a uznání tak, že by se nerozeznával rozdíl mezi
individualitou, jedinečností a rozdílností na jedné straně a činy, akcemi, produkty a
výkony na straně druhé, pak v takovém případě byste podporovali negativní stav,
jelikož jen negativní stav může být takovým. Na druhé straně jestliže jasně