Page 135 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

uzpůsobení, je nutné zaujmout stanovisko bezpodmínečné laskavosti, tolerance, úcty a
uznání. Jak bylo uvedeno mnohokrát dříve, každý jedinec, jak je strukturován a jak dlí
ve svém vlastním ‚já jsem‘, stojí přede Mnou ve své vlastní jedinečnosti, individualitě a
rozdílnosti. Bez ohledu na to, jak se vám jeví ve svém zevním projevu, plní účel, pro
jaký byl buď stvořen, nebo bylo dovoleno, aby byl zfabrikován. Tak či onak plní účel,
pro jaký si zvolil být a existovat, či pseudobýt a pseudoexistovat. To je ten kontext a
chápání, v jakém potřebujete projevit svou bezpodmínečnou laskavost, snášenlivost,
úctu a uznání vůči jakémukoliv příslušnému jedinci.

Na druhé straně, jaký byste měli postoj vůči činům, činnostem, výkonům a produktivitě
či produkcím každého takového jedince? Abychom mohli náležitě odpovědět na tuto
otázku, potřebujeme nejdříve definovat, co uvažované atributy znamenají nebo
označují. Jak by se při pojímání významu probíraných pojmů měly tyto chápat a
prakticky uplatňovat?

Proberme je jeden po druhém. Jak skutečně rozumíte slovu ‚laskavost‘, či tomu být
laskavý vůči někomu či něčemu? V našem pojímání ‚laskavost‘ značí schopnost
prokazovat někomu naše bezpodmínečné vroucí a pozitivní city, které sdělují
dotyčnému jedinci naše uznání jeho potřeby být sám sebou ve své pravé esenci a
substanci, čili ve svém jedinečném ‚já jsem‘. Laskavě akceptujeme jeho ‚já jsem‘ takové,
jaké je bez jakýchkoliv připojených podmínek. Na druhé straně, jsem-li laskavý
k někomu a ten někdo ve svých činech, činnostech, výkonech a produktivnosti není
tím, co se vyžaduje podle povahy dané situace, v jaké ten jedinec funguje, pak moje
laskavost ode mne požaduje, abych jej na to upozornil a tím mu dal příležitost napravit
onu situaci a začít fungovat víc v souladu s požadavky této situace. Kdyby odmítl
reagovat na tento aspekt vaší laskavosti, pak vaše laskavost vyžaduje, abyste ho z té
situace dostali, neboť jinak by jeho pokračující neproduktivní výkon mohl nejen ublížit
postupu samotného produkování a ohrozit náležité fungování všech zapojených v té
produkci, ale mohlo by to nakonec ublížit příslušnému jedinci samotnému. Tím, že ho
nedostanete ze zmíněné situace, byste u něj posílili a umožnili jeho neproduktivní,
marné, nepatřičné a škodlivé působení. Zároveň byste přispívali k mizerné
produktivitě jiných, kdož jsou zapojeni do každého takového působení, neboť by jim
překážela a rušila je nemístnost takového jedince ve vztahu k té konkrétní situaci.

Jak vidíte z tohoto popisu, laskavost nutně neznamená, že máte nechat lidi, aby
pokračovali v konání něčeho, co vůbec nemohou náležitě vykonávat nebo co dělají
neefektivně a nekompetentně. Pravá laskavost nechce, aby se někdo ocitl v pozici,
v jaké nemůže náležitě fungovat z nějakých vlastních důvodů, nebo proto, že se snaží
dělat něco, pro co má velmi malý anebo vůbec žádný sklon.

Dalším termínem, který potřebuje vysvětlení, je tolerance. Jak máte pojímat ‚toleranci‘?
Toleranci lze také pojímat jako relativně kvantitativní míru ve smyslu, že může mít
mnoho úrovní. Vezměte jako příklad takové lékařské termíny jako snášenlivost vůči
bolesti nebo úrovni frustrace. Jak dalece či do jaké míry jste schopni tolerovat něco,
nebo v našem případě někoho, ve vztahu k tématu tohoto dialogu? Podle našeho
pojímání ‚tolerance‘ značí či znamená naši schopnost bezpodmínečně snášet něčí
individualitu, jedinečnost a rozdílnost bez očekávání či projekce našich vlastních
tužeb, přání a myšlenek ohledně toho, jaký by ten jedinec měl být ve svém vlastním ‚já