Page 96 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

Zemi a inkarnovali se do lidské populace ve formě lidských těl či ve formě jimi
ovládaných bytostí, jako jsou démoni či zlí duchové, které stvořili za tím účelem.

Od té doby se z tohoto zvláštního stavu či pekla, kde se pseudotvůrci nacházejí,
přerušily všechny a jakékoli vlivy, kontakty a spojení. Bylo to proto nutné, že vlastnili
ohromné znalosti, psychické a duchovní síly, které nashromáždili a posbírali během
140 miliónů roků. Stavějíce na tomto všem vytvořili všemožné typy vychytralých
pseudoinvencí, využívajíce nové tvůrčí počiny Nejvyššího a Jeho/Jejího lidu vcházející
neustále v bytí, kradouce z nich a přicházejíce s novými ničivými výpady proti
čemukoli takto stvořenému. Kdyby to mělo pokračovat, byl by každý tvůrčí počin
podkopán a využili by jej pro vybudování vychytralejších, účinnějších a úspěšnějších
ničivých prostředků. To by mohlo vést k nutnosti anulovat tvořivost. Anulovat
tvořivost znamená zastavit život. Tak by se tedy vše zničilo.

V tomto spočívá pravý význam inkarnace Pána Ježíše Krista na planetě Zemi. Účelem
této inkarnace nebyla jen spása lidí na Zemi, ale i spása všech dimenzí, světů,
vesmírů, stavů a všech jednotlivých sentientních bytostí buď v duchovním, či
přírodním jsoucnu a bytí.

Po shromáždění všech pseudotvůrců zároveň s jejich démony a zlými duchy vytvořil
pro ně Nejvyšší zvláštní stav, kde jim je dovoleno zůstat, jak dlouho si přejí, třebas na
věky, bude-li to nutné. Tento stav je mimo dosah jakékoliv sentientní entity. Nejvyšší
oddělil všechny ostatní lidské duchy od jejich pseudostvořitelů a vytvořil pro ně
odlišný stav, který nemá žádný kontakt s pseudotvůrci. Všichni lidé, kteří se v tomto
nově určeném stavu nacházejí, jsou zde ze své vlastní svobodné volby, z údobí před
třemi až čtyřmi milióny roků až po současnost. Avšak tento nový stav nebyl uzavřen a
styk se Zemí bylo kvůli lidské svobodě volby dovoleno udržovat.

Je třeba si pamatovat, že tehdejší lidé na Zemi se ve většině případů ztotožňovali se
zly a nepravdami a se všemi druhy negativních idejí svých pseudotvůrců. Skrze toto
ztotožnění se tyto ideje staly láskou jejich života. Cokoli se stane něčí životní láskou,
stane se jeho životem. Odejmout to od něho znamená smrt. Nemůže se dovolit, aby se
tak stalo, neboť ve schopnosti žít, volit, poznávat, uvažovat a rozhodovat je Nejvyšší.
Proto, aby se zachránil lidský život, bylo nutné zachovat kontakt s těmi stavy pekel,
které byly utvořeny lidmi ze světa té doby, jež počíná původním podvodem, který
vytvořili pseudotvůrci.

Náhlé a úplné uzavření zdroje lidské životní identity a lásky, bez ohledu na to, zdali je
pozitivní, či negativní, znamená lidi dusit a ochuzovat je o jejich vlastní duchovní
atmosféru, která také udržuje jejich fyzický život. Proces duchovního přerodu musí být
velmi pomalý, opatrný a svobodný, aby se tak všechny nutné kroky mohly završit tím,
že se zintenzivní a projeví se na povrchu každého lidského života pochopení i
prožívání všech negativních stavů a jejich zel a nepravd. Tím, že lidé rozpoznají
myšlení, cítění a jednání jako zlé, nesprávné a ničivé, začnou se od něho odvracet. Do
jaké míry se od něj odvracejí, do té míry otevírá Nejvyšší jejich duchovní stupeň, ve
kterém se On/Ona nachází a z něhož se mohou poučit o pravé duchovní realitě.

Takže poté, co Ježíš Kristus završil svoje poslání, bylo událostem na planetě Zemi
dovoleno pokračovat jejich vlastním směrem s tím rozdílem, že již nemohl být
vykonáván na lidi přímý vliv nejničivějšího stavu pekel pseudotvůrců. Všem lidem byla
a je dána velká svoboda a schopnost k tomu, aby v určitém bodě svého vývoje dospěli
k pravému uvědomění toho, co se skutečně stalo a proč, a nastoupili cestu návratu k
duchovnímu pokroku, pro který byli na počátku stvořeni.