Page 92 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

přítomnost Nejvyššího, bylo nutno zlikvidovat a zničit skutečný význam této jednoty a
nahradit ji zcela a úplně odlišným vztahem mezi těmito principy a jejich
reprezentacemi. Byl proto počat plán eliminace rovnosti pohlaví a umístění ženy do
služebné, nižší pozice. Je zde zajímavé poznamenat, že celkem vzato byl tento výpad
zaměřen proti pozici ženy. Ačkoliv byly pokusy nastolit u některých kmenů
matriarchát, a takto podkopat pozici mužů, toto směřování nikdy nevyšlo podle plánu.

Je třeba vědět, že pseudotvůrci byli mistry vědy souvztažností a nejzazších
duchovních důsledků těchto souvztažností a jejich tvořivých následků. Proto si byli
vědomi pravé korespondence principů femininity reprezentovaných ženskými
fyzickými charakteristikami v jejich původní danosti od Nejvyššího. Velmi dobře
věděli, že femininita je esencí, jsoucnem, stavem, láskou, vůlí, motivací, cítěním,
intuici, potenci, svobodou a teplem. Bytí, proces, substance, moudrost, rozum,
myšlení, inteligence, znalost, nezávislost a světlo - tj. maskulinní princip - by bez
femininity neměl skutečný život. Jelikož femininní principy jsou centrem a jádrem
jakéhokoli projevení se, je nutno napadnout jejich pozici tak, aby se pravý duchovní
smysl života zatemnil anebo zadusil. K provedení této deformace se stalo nutností
napadnout pozici ženy v přírodním stavu, tedy podkopat důležitost všech těch
principů, které ustanovují sám život všech projevů Stvoření. Proto byla do lidské mysli
vsazena idea, že ženský princip a s ním i ženství jsou podřadné a méně důležité a
hodnotné než maskulinní princip, tj. mužství.

Důsledky těchto zkreslení otřásají integritou lidstva až doposud. Sexualita, ženství,
manželství a všechny záležitosti k ním se vztahující jsou nejpevněji a nejzavileji
odolnými koncepty v moderních zvykových a tradičních institutech, které povětšinou
pozůstávají ve svých starých a zcela zvrácených způsobech bez jakýchkoli změn.
Avšak beze změn těchto způsobů není kvůli zde uvedeným korespondenčním
faktorům možný žádný návrat k původní duchovnosti. Snaha některých lidí dnešních
dnů o takzvanou otevřenou sexualitu pochází ze zcela negativního stavu sexuality,
založena na psychologickém fenoménu reakce z pocitu viny, který jim byl vnucen
náboženskými, společenskými tradicemi a zvyky. Je to forma obrany, a ne výsledek
správného duchovního chápání sexuality.

Takto lidstvo postupně ztrácelo pojetí pravé duchovnosti. To bylo nahrazeno buď
úplným odmítnutím existence jakékoli duchovnosti, nebo pseudoduchovností
demonstrovanou v početných konvencích a tradicích náboženských, společenských,
kulturních, manželských a podobných moderních institucí, které pseudotvůrci
vytvořili, aby udusili pravou duchovnost a zbavili Nejvyššího moci po celém Stvoření.

V průběhu tohoto období lidských dějin pokračovalo působení Absolutní
prozřetelnosti Nejvyššího způsobem subtilním a nepřímým, využívajíc jakoukoli
situaci pro připomenutí existence pravé duchovnosti. Jak se před tím uvedlo, bylo v
počátečním plánu pseudotvůrců několik kazů a slabin, které byly prostě nevyhnutelné,
pokud takový plán měl přinést své ovoce. Jedním z kazů bylo zachování schopnosti
poznávání u nové generace. Druhým bylo to, že bylo nutné zahájit lidský individuální
vývoj od naprosté nevědomosti v dětství až po poznání a inteligenci stáří. Tato situace
byla a je využita Nejvyšším k ustanovení a udržování principu rovnováhy, kterým se
lidé udržují ve svobodě volby.

Poznávání, svoboda, možnost volby a všechny věci, které se k nim vztahují, jsou
čistými duchovními principy, v nichž je Nejvyšší jako ve Svém vlastním. Z nich může
Nejvyšší neustále poskytovat odlišné alternativy nad a přes ty, které byly lidem dány
jejich pseudotvůrci. Tedy ke každé pekelné alternativě se ihned objeví opačná. V tomto
principu rovnováhy si tedy lidé mohou zvolit, aby nezvolili to, co si přejí pseudotvůrci,