Page 261 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

ČÁST III

Kapitola pátá

MÍSTO, ÚČEL A CÍLE NOVÉHO ČLOVĚČENSTVA A JEHO SOUSTAV

VE VŠEZAHRNUJÍCÍ ÚPLNOSTI

V předcházejícím bylo uvedeno, že vše ve Stvoření z Nejvyššího slouží jistému účelu.
Proto má vše své určité místo a spěje k určitému cíli. Veškeré Stvoření má jeden
obecný účel: Užitečností svého jsoucna a bytí aproximuje Absolutna přirozenost
Nejvyššího. Provádění této aproximace je neustálým procesem, který probíhá věčně.
Nazývá se to duchovním pokrokem. Společným jmenovatelem veškerého Stvoření je
tento duchovní pokrok. Jak se shora uvádí, nezůstává nic ve Stvoření stejným či není
statické, ale nachází se v neustálém pohybu vpřed a dále.

Dobrým příkladem tohoto stavu a procesu je veškerý fyzický Vesmír, který svou
strukturou a dynamikou koresponduje se všemi duchovními principy. Jak lze
pozorovat, jsou všechna nebeská tělesa v neustálém pohybu. Každá planeta obíhá
kolem svého slunce; každý solární systém se neustále pohybuje velikou rychlostí;
všechny galaxie jsou v neustálém pohybu. Vše se bez přestání pohybuje. Žádné
nebeské těleso či nebeský systém nikdy není a nebude na stejném místě. I tehdy, když
se veškerá hmota zhroutí zpět do sebe (jakmile současný fyzický Vesmír splní svůj
účel), její prvky budou v odlišném uspořádal a jiné pozici, než v jaké byly před
vydáním počátečního popudu, jehož výsledkem bylo Stvoření Vesmíru. Nic se nemůže
opakovat.

Nový popud, který dá zrod novému vesmíru, bude tedy zahájen z jiné blízkosti k
Nejvyššímu, s jiným uspořádáním všech prvků hmoty odpovídajícím další vyšší úrovni
duchovní progrese v následném časovém cyklu. Toto je dobrým příkladem toho, jak
nic ve Stvoření nemůže být v dřímajícím či stagnujícím rozpoložení.

Absolutní tvořivé úsilí Nejvyššího se samo nemůže nikdy vyčerpat ani opakovat.

Kvůli tomuto principu existuje cokoli, co existuje, jak za obecným účelem popsaným
výše, tak i za účelem specifickým. Zvláštnost takového účelu se ukazuje na faktu, že
vše ve Stvoření je jedinečné. Existuje tudíž jedinečný a specifický účel a cíl s
jedinečným určením pro vše ve jsoucnu a bytí. Nekonečné počty a nekonečné variace
těchto specifikací a jedinečností odrážejí ve svém kumulativním celku Absolutní
přirozenost Nejvyššího. Tato přirozenost může být vyjádřena jen skrze jedinečnosti a
specifičnosti, které ve svém souhrnném celku formují ve jsoucnu a bytí jedno
jedinečné, účelné Stvoření.

Proto nejsou žádné dvě sentientní entity, skupiny, člověčenstva, planety, sluneční
systémy, galaxie, vesmíry či dimenze, které by měly přesně stejnou funkci. Absolutní
tvořivé úsilí Nejvyššího v sobě neobsahuje žádný náznak nadbytečnosti, opakování či
napodobování. Vše, co nastává, probíhá a stává se z Absolutního tvořivého úsilí, je
vždy nové, odlišné a jedinečné a má ta zvláštní místo, účel a cíl v obecném směřování
duchovní progrese.
Objevení se nového, odlišného a zvláštního produktu Absolutního tvořivého úsilí