Page 263 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

procesu se Absolutno Nejvyššího může stát relativním k něčemu, co samo o sobě
nedává vznik žádným ideám.

Důvodem k tomu, proč je nutné, aby se Absolutno manifestovalo v nanejvýš relativním
a konkrétním, je to, že se tak Absolutní učiní vnímatelným, pojímatelným, přístupným a
dosažitelným v nejzazší a nejzevnější manifestaci a ilustraci. Dává to všemu Stvoření
konkrétní a úplnou ideu toho, jak Absolutní stav a Absolutní proces působí skrze
úplnou relativnost a fixnost přírodního stupně v tomto jednotlivém časovém cyklu.
Bez ní by nebyla nikomu dostupná žádná zkušenost ani možnost pojímat a poznávat.
To by překáželo obecnému směřování duchovního pokroku.

2. Totéž platí s ohledem na manifestaci Absolutní esence a Absolutní substance
Nejvyššího v nanejvýš relativní a nejzazší esenci a substanci člověčenstva a v jeho
místě, pozici i v jeho zvláštním použití ve všech jeho systémech.

Pro veškeré Stvoření je důležité pochopit význam esence a substance, protože na
těchto kategoriích a jejich ideách je postaven Vesmír a celé Stvoření. Je nemožné, aby
je pochopil v jejich Absolutní kondici někdo, kdo je vzhledem k ní v kondici relativní.
Tato absolutní kondice se ale stává dosažitelnou ve své konkrétní, nejzazší a finální
manifestaci a ilustraci v nanejvýš extrémní a opačné pozici a situaci.

Eliminací všech idejí toho, čím Absolutno není, lze získat určitý význam toho, čím je.
Tento význam pomáhá jedinci ve snaze, aby se stal lepší podobou a obrazem
Nejvyššího, tedy mu pomáhá v procesu vlastního duchovního pokroku.

3. Místo a pozice nového člověčenstva je jevištěm, na kterém se neustále demonstruje
Absolutní přirozenost Absolutního jsoucna a Absolutního bytí v nanejvýš specifické,
relativní, finální a konkrétní manifestaci a ilustraci. Toto rozpoložení je závěrečným
důsledkem příčiny skrze účinek. Je nemožné pojmout Absolutní jsoucno a Absolutní
bytí z relativní kondice a z Absolutní příčiny a jejího účinku. Ale lze pro to nalézt
vhodnou ideu z konečného produktu Absolutního tvořivého úsilí.

Důležitost tohoto pojímání je určena faktem vlastního jsoucna a bytí relativního k
Absolutní příčině. Jelikož jedinec sám sebou a o sobě nikdy není svým vlastním
jsoucnem a bytím, potřebuje k tomu, aby aproximoval svou vlastní Absolutní příčinu,
mít konkrétní ideje a příklady své přirozenosti. To je zařízeno tak, že se použije
speciální a specifický konečný produkt, který představuje nové člověčenstvo. Bez
pochopení toho, co se má aproximovat, by nebyl možný žádný duchovní pokrok. Bylo
by to, jako by slepý vedl slepého.

4. Zvláštní místo, pozice, funkce, cíl a účel nového člověčenstva a všech jeho systémů
dovoluje vyjádřit působení a funkci Absolutní lásky a Absolutní moudrosti Nejvyššího
v nanejvýš relativním, konkrétním a finálním stavu a procesu Stvoření, ilustrovaném
jeho vlastním dobrem a jeho vlastní pravdou ve specifičnosti jeho použití. Toto
vyjádření dává všemu Stvoření konkrétní příklad ideje o povaze Absolutní lásky a
Absolutní přirozenosti v jejich relativním a finálním projevu. Taková intenzívní,
nepodmíněná a ohromná láska a moudrost se nevyžaduje nikde jinde ve Stvoření než
v jeho závěrečném, nejzazším a konkrétním stupni reprezentovaném člověčenstvem.

Nestabilita, nespolehlivost, přechodnost, zevnějšnost, povrchnost a ostré diference
přírodního stupně vyžadují zvláštní zacházení, které dovoluje, aby se vyjádřila a zažila
nekonečná trpělivost, laskavost a tolerance lásky a moudrosti. Z takové zkušenosti
získává veškeré Stvoření lepší ideu přirozenosti Absolutní lásky a Absolutní
moudrosti, která Stvoření umožňuje, aby lépe aproximovalo Absolutní lásku a
Moudrost, majíc konkrétní příklad pro své vlastní praktikování a žití. Jelikož je jakékoli