Page 169 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

ČÁST I

Kapitola sedmá

SOUČASNÝ STAV ZÁLEŽITOSTÍ

V ROZPOLOŽENÍ ČLOVĚČENSTVA A LIDSKÉ DUCHOVNOSTI.

PŘÍPRAVA NA NOVÝ VĚK

Charakteristickými znaky současného rozpoložení člověčenstva jsou různorodá
intenzifikace a nárůst všeho, co se prezentovalo v předešlé kapitole.

Všechny lidské systémy jsou ve stavu stálého selhávání, stálé krize a rozpadu.
Výdobytky vědy, technologie, medicíny a ostatních oblastí lidského snažení, které se
pyšní svou užitečností a prospěšností lidstvu, jsou ve skutečnosti iluzorní a mají
pouze přechodnou, dočasnou povahu. Ve svém nejzazším smyslu přispívají k
všeobecné kritické situaci, která v současnosti dosáhla nezvyklých rozměrů.

Cokoli slouží k podpoře, udržování, zachovávání a ochraně existující struktury,
přirozenosti a stylu života lidské éry, nelze v nejzazším smyslu považovat za
pokrokové a užitečné, bez ohledu na dobré úmysly, které při tom mohou existovat.
Takové dobré úmysly se odvozují z nesprávných předpokladů a jsou počaty a
přijímány tradičními, navyklými a kulturou determinovanými způsoby myšlení, cítění a
postojů.

Totéž je pravdou s ohledem na všechna současné existující duchovní a náboženská
hnutí a vnímání víry. Pojetí lidské duchovnosti je stranické, rozštěpené, rozdělené,
protikladné a nesprávně definované. Pochází od církví a „duchovních“ vůdců
působících na základě nesprávných premis z vnějších pozic a míst. Důraz se klade na
vnější prostředky. Bez ohledu na to, jak dalece někteří z členů jim odpovídajících
duchovních nebo náboženských směrů kladou důraz na niternou hodnotu
duchovnosti a nejniternější přítomnost Nejvyššího, jejich interpretace, pochopení a
definice takových hodnot a této přítomnosti jsou zkreslené kvůli jejich metodě a
praktickému návodu, jak se toho všeho má dosáhnout.

Nástroje mají jen vnější hodnotu. Slovní modlitby, fyzická cvičení, půsty a odmítání
určitých druhů potrav, zavrhování fyzických rozkoší, omezení a ohraničování určitých
přirozených aktivit, lpění na jistých zevních jevech, odchod do ústraní, klášterů a
monastýrů, rituály, slavnosti atd. - tento seznam může být nekonečný. Existuje falešná
víra, že takové praktiky otevírají dveře k pravé duchovnosti. Ty jsou však otvíráním
dveří zvnějšku - z „vně“, což je holou nemožností, neboť duchovnost je uzavřena,
uzamčena a zahrazena zvnitřku - z „uvnitř“ a nelze s ní zacházet a nalézt k ní klíč nebo
přístup zvnějšku - z „vně“.

Takové praktiky nakonec vedou k překroucené duchovnosti, což jen negativně
přispívá k všeobecné kritické situaci všech lidských systémů v současnosti.
Tímto se ale nyní nechce říci, že rozliční jedinci, kteří v upřímnosti svého srdce věří, že