Page 166 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

10. Jak je většina lidí nucena do neustálého shonu kvůli přežití, udržujíc a
zachovávajíc se naživu, vyvíjí se na ni nátlak, je stresována a manipulována, aby
kráčela směrem opačným vzhledem k jejich pravé duchovní přirozenosti. Postupně
začínají být nespokojeni s pomíjivými rozkošemi nacházejícími se ve vlastnictví
hmotných statků a majetků a ve všech lidských systémech s jejich tradicemi, zvyky a
kulturami zevních hodnot. To mnohé přivádí k šílenému hledání pravého smyslu
lidského života. Otázka o hodnotě bytí počíná deptat lidstvo. Nic neposkytuje již
smysl. Existenční obavy, strachy, znechucení a deprese se stávají životním stylem a
dávají zrod filosofiím, které je považují za nutné podmínky lidské existence, pokud ne
za jeho skutečné původce.

Nebezpečí takového přístupu je v jeho zdůraznění toho, že takové pocity jako strach,
obavy, starosti, deprese, znechucení atd. mají skutečnou existenční hodnotu a jsou
tudíž nakonec pozitivní povahy. Lidé nahrazují skutečnou filosofii duchovnosti
pseudofilosofií existencialismu, která se snaží odvodit duchovní hodnoty z něčeho, co
bylo zfabrikováno, vyvoláno a vypěstováno negativním stavem pekel v člověčenstvu,
aby se potlačila pravá duchovnost, která nemůže počít takové negativní ideje,
myšlenky a okolnosti. Všechny tyto existencionální pseudohodnoty vedou tím, že se
zesílí jejich výskyt v lidské mysli, k větší krizi lidských systémů a urychlují jejich
úpadek a kolaps. V tomto smyslu mají tylo pseudohodnoty pozitivní aspekty, protože
cokoli urychluje tento kolaps, pomáhá ukončit něco patologického, nepřirozeného a
abnormálního, co je pohromou a rakovinou pro vše zdravé, normální a přirozené.

11. Neobvyklý, gigantický skok v rozvoji technologií v několika posledních dekádách
drasticky kontrastuje se sociálním a duševním rozvojem lidských systémů, který je
daleko pozadu. To přispívá stále více k již nesnesitelnému tlaku, napětí a stresu.

Jinou komplikací je technologie sama. Kvůli své složitosti vede k rozvoji krajních
stupňů specializace a odcizení nejrůznějších součástí systému, což pak vede k
většímu nebezpečí úpadku a chaosu. Jelikož jsou takové systémy složité a navzájem
závislé, porucha jedné součásti může umrtvit funkci celého systému. Jiným
nebezpečným aspektem této situace je to, že kvůli své složitosti a početnému
množství služeb, které poskytuje lidem, dělá je krajně závislými a bezmocnými v
případě selhání. Jak se systém stává stále složitějším a závislým na svých složkách, je
více pravděpodobné, že selže, což bude mít ohromný dopad na blahobyt všech lidí. To
stále více zesiluje pokročilou krizí všech lidských systémů a urychluje jejich konečné
zhroucení.

12. Jak lze vidět, vede nepřirozenost a nenormálnost protikladných činitelů lidských
systémů vůči přirozenému a normálnímu pokrokovému směřování duchovnosti k
nárůstu tlaků, stresů a napětí ve všech oblastech aktivit lidských tvorů a v samotném
jejich jsoucnu a bytí. Není nikde nic, co by neustále nepřispívalo k této krizi. Za takové
situace lidé počínají hledat prostředky, jak se vyhnout takovému rozporu. Tak se
vyvíjejí sklony k úniku z těchto nahromaděných tlaků, stresů a složitosti systému k
fantaziím, snům a iluzím s pomocí mechanických či chemických prostředků, jako jsou
drogy, alkohol, jídlo a jiné fyzické prostředky, které mohou pozměnit vědomí a jeho
funkci. Tento sklon je jedním ze závěrečných příznaků postupujícího úpadku a kolapsu
všech lidských systémů.

13. To vše vede k rozvoji apatie, lhostejnosti a ztrátě jakéhokoli zájmu o prospěch a
blahobyt všech ostatních jedinců. Lidé mohou dosvědčit zločiny, vraždy, podvody
atd., ale neřeknou nic a mnozí se odvrátí od místa děje či jej pozorují bez jakékoli
účasti.