Page 172 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

náboženských systémech. Není nic v lidských systémech, na co by se dalo
spolehnout.

9. Jakmile vládní a politické organizace ztratí svoji pravou perspektivu a účel a stanou
se soustředěnými a zamořenými na sebe sama, všechny jejich hodnoty se soustředí
do této sebestřednosti a zaměřenosti na sebe sama. Takový výsledek vede k
podivnému postoji k zacházení se členy společnosti. Je třeba sloužit abstraktnímu
symbolu vlády, uctívat jej a považovat ho za svatý. Porušují se individuální lidská
práva, nebere se ohled na lidskou důstojnost. Každý musí podporovat tento idol,
pracoval pro něj, uctívat ho a považovat za svatý. Toto je formou světského
náboženství.

10. Idol potřebuje neustálé zajišťování, potravu a nápoj ve formě svátostí, které
odnímají lidem stále více svobodu, nezávislost a schopnost vlastní seberealizace a
sebeaktualizace. Protože se veškerá energie investuje do tohoto idolu, může být
využit, aby vnutil své monstrózní a brutální způsoby vládnutí všem lidem, kteří mu dali
takovou moc. Jelikož tyto způsoby vlády slouží sebestřednosti, zaměřenosti na sebe a
vlastnímu přežití tohoto idolu, jsou zevrubným, úplným, celkovým a krajním
porušením všech pravých duchovních, společenských, duševních a přírodních
zákonů.

11. Od těchto ohromných a monstrózních porušení je jen malý krok k znesvěcení
lidského života a jeho principů. Život se považuje za maso, jehož množství se má
vyprodukovat na jatkách lidských systémů, tradic, zvyků a kultur a jejich obranných
systémů. Neprokazuje se žádný ohled na obsah, účel, cíl a skutečnou hodnotu
takového života a jeho principů. Jedinými důležitými potřebami jsou ty, které má idol,
jenž musí být zachován a uctíván všemi prostředky. Má jen malý význam, zdali tyto
prostředky znesvěcují život a jeho principy. K čemu by jinak život byl ? Jestliže se
život považuje pouze za následek náhodné záměny či kombinace některých fyzických
atomů či chemických vzorců odvozených z hmotných elementů, je skutečné ničím a
nemá sám o sobě a v sobě žádnou hodnotu. Kdo by se o takový život staral ?

Takový je skutečný následek a důsledek lidského duchovního úpadku, který se nyní
mnohonásobně zesiluje.

12. Takové porozumění, pociťování a postoje vzhledem k životu uvrhávají do
pochybností jakékoli duchovní principy, které by mohly být principy života a v životě.

Není-li tu žádný nejzazší inteligentní, sentientní a milující zdroj života, pak tu není
žádná definitivní pravá autorita života. Výsledkem tohoto závěru je, že mnozí lidé
zaujmou postoj charakteristický tím, že nerespektují, přehlížejí a postrádají mentální
potřebu jakékoli konečné autority čili Nejvyššího. Neexistují žádné zákony, které by
nemohly nebo neměly být porušeny a přestoupeny. Za těchto okolností dodržují lidé
zákony jedině kvůli obavám, tlakům, donucení a hrozbě ztráty jejich fyzické svobody.
Taková situace potřebuje více moci a větší spoléhání se na orgány vlády, které zákon
prosazují. Ale v těchto orgánech jsou však lidé, kteří jsou náchylní k týmž pocitům. U
nich se pak rozvine totéž nerespektování, přehlížení a postrádání ohledu pro zákon, a
pak vytvoří své vlastní zákony z pojetí a výkladů dle svých sebestředných a na sebe
zaměřených potřeb.

S takovými postoji se mnoho lidí neodradí od porušování zákonů, rozumné si
zdůvodňujíc, že nejsou žádné zákony, které by se nemohly překročit, a tudíž je vše