Page 163 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

rozmyslu a je zničující. Takový je následek a důsledek neduchovního čili
pseudoduchovního rozpoložení lidských tvorů, které je uvrhuje do pozice úplné a
celkové závislosti na hodnotách vnějšího čili nejzevnějšího stupně, které nejsou vůbec
žádnými hodnotami.

Jakmile se rovnovážnému faktoru života nedovolí a zabrání, aby vstoupil, výsledkem
je nadměrné využívání toho, co se považuje za skutečný zdroj a původ života přírody.
Nadměrné využívání přírody obvykle sleduje zákon geometrické posloupnosti a je
poháněno neustálým nátlakem, vynucováním a stresem na ostatních úrovních
lidského existování. Protože ostatní úrovně lidského života jsou buď podceněny, nebo
se zcela neberou v úvahu, považuje se takové nutkání, nátlak a stres za výsledek
statečné péče o zevnější věci a přírodní úroveň. Takže se nadměrné využívání zesiluje
stále více. Taková intenzifikace ovšem vede k ještě většímu nátlaku, násilí a stresu,
což pak vede ke komplikovanějšímu nadužívání a větším krizím a většímu nadužívání a
tak stále dále. Takže je zajištěno sveřepé udržování se tohoto cyklu, dokud jednoho
dne zdroje nedojdou nebo nejsou k dispozici. A to je konec lidských systémů.

2. Od takového nekritického nadužívání a zneužívání přírodních zdrojů a umístěním
lidských hodnot do vlastnictví vnějších statků a majetků je jen krátký krok ke zničení
lidského životního prostředí. Znečištění a zamoření životního prostředí dosahuje
nezvyklých rozměrů. Lidská sídla se stávají nebezpečnými a nezdravými. Ekologie
přírodního prostředí, která udržuje jeho zdraví a rovnováhu, je v rozkladu. To vede k
vyhlazení rozličných druhů, které jsou závažnou součástí této ekologie při udržovaní
rovnováhy v přírodě.

Nahromadění špíny, jedů a zamoření prostředí v kombinaci s porušením ekologické
rovnováhy vede k okolnostem, které jsou nesnesitelné pro udržování, podporu a
pokračování lidského života na planetě Zemi. To jen prohlubuje důkladnou krizi všech
lidských systémů, urychlujíc proces úplného a celkového pádu a úplného zhroucení.

3. Závislost a lpění na stále větším množství vnějších statků, vlastnictví a majetků a
touha po nich bez jakéhokoli ohledu na kohokoli jiného zakládá spolu s přírodními a
politickými pohromami a manipulacemi velkou nerovnováhu v rozvrstvení lidských
systémů. Dvě krajnosti se staly zřejmými: a) koncentrace materiálního bohatství a
prospěchu v rukách několika či k dispozici několika národům a b) chronický stav
nezvyklé chudoby, hladu a nedostatku základních potřeb pro běžné přežití.

Tato situace zvětšuje a umocňuje nátlak, násilí a stres, což vede ke stále hlubším
krizím v takových lidských systémech, které zcela selhávají, byť by šlo jen o úvahy o
řádném rovnovážném činiteli pravého života. Tato nečinnost v tomto ohledu nakonec
vede k pádu a zhroucení celého systému.

4. V úsilí zachovat a udržet lidské systémy a jejich tradice, zvyklosti a kultury a
pokračovat v nich spolu s potřebou je bránit před agresory a kořistníky se rozvíjejí a
vytvářejí stále důmyslnější vojenská zařízení a zbraňové systémy schopné
hromadného ničení. Jelikož je tu neustálá potřeba být lepším než nepřítel a mít lepší
zbraně, je nutné věnovat více lidí a ekonomických zdrojů na vytvoření a rozvoj stále
lepších, účinnějších a ničivějších zbraní. Nepřítel ovšem nespí a má sklon vyvinout a
vytvořit ještě účinnější a ničivější zbraně. Tato zavilá soutěž v tom, kdo předčí
nepřítele, je nekonečná. Vyžaduje to stále více úsilí a více a více lidských a jiných
zdrojů, aby se udržela vojenská převaha nad nepřítelem. Tato soutěž vede k vytváření
a rozvoji takových ničivých prostředků, že stisknutím jednoho tlačítka na počítači lze v
několika minutách či vteřinách celou planetu Zemi obrátit v poletující peklo takových
rozměrů, že by zůstalo jen málo stop života někde na Zemi. Mohly by nastat
holocausty a kataklyzmata s takovými důsledky, které si lidská mysl neumí představit.