Page 110 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

stupeň do konkrétní reprezentace, jíž se ustanovují způsoby působení, reagování a
chování člověčenstva.

Jelikož je vnitřní stupeň složen z duchovních principů, má vše ostatní ve struktuře
člověčenstva duchovní souvztažnost a je možné tomu rozumět pouze vzhledem k
pojmu duchovnosti.

Pravé člověčenstvo je tedy ztělesněnou inkarnací samé duchovnosti, ve které je
Nejvyšší jako ve Svém vlastním.

12. Přítomnost Nejvyššího v duchovní struktuře ryzího a pravého člověčenstva byla
zdrojem a pramenem jeho života a dávala mu účel a cíle jeho jsoucna a bytí. Jedním z
cílů a účelů takového člověčenstva bylo uzpůsobit souhrnný počet všech jednotlivých
zkušeností a projevů celku aktivit všech lidí, ze kterých sestává člověčenstvo. Tyto
zkušenosti a tato vyjádření ustanovují pravou formu jíž a skrze níž se projevuje
Absolutní přítomnost Nejvyššího v každém jednotlivci zvlášť a v člověčenstvu obecně.

Zároveň člověčenstvo vytvořilo jedinečnou konglomeraci sjednocení celistvosti, která
mu dává přímý přístup k oplácení a sdílení všeho toho, co má se vším ostatním
v nejzazším smyslu s Nejvyšším. To pak umožňuje každému zachovat individualitu
vlastní zkušenosti a vyjádření a zároveň mu to umožňuje, aby měl skrze tuto
konglomeraci zkušenost a vyjadřování někoho jiného, aniž by se musel vzdát své
vlastní individuality a stát se někým jiným. Pravé a ryzí člověčenstvo slouží tomuto
účelu.

13. Motivující faktory fungování pravého a ryzího lidství byly v rukách Nejvyššího
nástrojem a prostředkem pro přenos dokonalejší a větší míry Absolutní lásky a
Absolutní moudrosti, než která by byla možná jednotlivými jedinci a jejich
prostřednictvím. Celkový součet těchto přenosů všemi individui, ze kterých se skládá
člověčenstvo, se tak více přibližoval k Absolutnímu přijetí takové lásky a moudrosti
Nejvyššího. Kvůli této důležité funkci člověčenstva byl každý a kdokoliv schopen
zakoušet a sdílet - skrze tuto celkovou sumu reprezentovanou člověčenstvem - větší
míru Absolutní lásky a Absolutní moudrosti Nejvyššího, než kdyby byl omezen jen na
své vlastní schopnosti a možnosti vlastního přenášení.

Touto schopností se každý stává více a více sám sebou kvůli většímu přijímání a
přenášení lásky a moudrosti od Nejvyššího. Čím více a více se kdo stává sám sebou,
tím více si je vědom přítomnosti Nejvyššího. Čím více si kdo uvědomuje přítomnost
Nejvyššího, tím více má života a žije z této přirozenosti.

14. Funkce ryzího a pravého člověčenstva byla vždy určena užitečností služby, jakou
poskytovalo svým individuím. Cílem byl vždy optimální blahobyt každého jeho
příslušníka. V tomto člověčenstvu byla vždy dokonalá souvislost mezi blahobytem
každého jeho člena a jeho celkovým blahobytem. Jakékoli přehlížení blahobytu
jednotlivce by vedlo ke ztrátě užitečnosti člověčenstva. Pravý užitek se poskytoval jen
s ohledem na každého, a ne na abstraktní mnohost, v níž je jednotlivce přehlížen a
obětován abstraktnímu.

15. Jakékoli vnější instituce a ustanovení pravého a ryzího člověčenstva byly jen pro
udržování příjemného a funkčního prostředí, ve kterém každý nalézal nástroje a
prostředky pro své vlastní duchovní, duševní, citové, intelektuální, sexuální a fyzické
vyjádření dle svých vlastních jedinečných potřeb. Takové instituce a taková
ustanovení skutečně lidem sloužily. Užitečnost jejich existence byla vždy určena tím,
jak poskytovaly blahobyt pro každého.