Page 11 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

ČÁST I

DUCHOVNÍ ÚPADEK

Kapitola první

VYSVĚTLENÍ A ZÁKLADNÍ POJMY DUCHOVNOSTI OBECNĚ

A LIDSKÉ DUCHOVNOSTI ZVLÁŠŤ. POJEM NEJVYŠŠÍHO.

Před zahájením četby toho, co následuje, je záhodno nejprve přečíst velmi důležitý
úvod této knihy. Jinak bude její záměr, účel a pravý smysl úplně ztracen.

Aby se porozumělo veškerým základům lidské duchovnosti, je třeba se shodnout na
tom, co je duchovnost a co jsou její principy obecně, a na tom, co je lidská
duchovnost a co jsou její principy zvlášť. Bez stanovení významu těchto pojmů není
možno rozumně hovořit o duchovnosti.

Při vymezení pojmu duchovnosti je teď nutno si nyní pamatovat, že každá její definice
bude ve své esenci a substanci omezena vzhledem k jejímu pravém významu, neboť
každý pokus o to, aby se chápala v absolutním smyslu, bude blokován stavem
časovosti a relativnosti lidského přírodního stavu, z něhož se o tuto definici pokouší.
Proto budou tedy veškeré definice, které se zde objeví, aproximací Absolutní definice.
To znamená, že v dalším kroku duchovního vývoje lidstva přesáhne pochopení pravé
povahy duchovnosti současný stupeň porozumění. Důvod pro to spočívá v pravé
povaze duchovnosti a její definici.

Pro nový duchovní krok, který vchází do bytí, se nyní zjevuje následující definice
duchovnosti obecně:

Duchovnost obecně je uvědoměním jsoucna a bytí nestvořeného, bezčasového a
bezprostorového Absolutního stavu a jeho Absolutního procesu Absolutního
sebeuvědomění v Absolutním smyslu, který vždy absolutně jest s absolutně všemi
důsledky tohoto uvědomění. Nenastává, neprobíhá a nestává se, protože jednoduše
jest. Je vždy v sobě a ze sebe bez jakéhokoli vzniku a bez bytí z čehokoli jiného. Vše
ostatní v představitelném či nepředstavitelném jsoucnu a bytí pochází z tohoto „Ono
jest“.

Z této definice duchovnosti obecně logicky plyne definice lidské duchovnosti zvlášť:
Lidská duchovnost zvlášť je uvědoměním s absolutně všemi následky tohoto
uvědomění, že jsoucno a bytí lidských bytostí nastává, probíhá a stává se z
nestvořeného, věčného a nekonečného Absolutního stavu a jeho Absolutního procesu
jako výsledek takového úsilí Absolutního sebeuvědomění, které vždy jest.
To znamená, že vše ostatní, včetně lidských bytostí, nastává, probíhá a stává se z
toho, co nenastává, neprobíhá a nestává se. Co nastává, probíhá a stává se, neexistuje
v sobě a ze sebe, ale pouze z toho a vedle toho, co nenastává, neprobíhá a nestává se.
Z tohoto důvodu lidské a všechny ostatní bytosti nejsou. Tyto a všechny ostatní
nastávají, probíhají a stávají se. Co nenastává, neprobíhá a nestává se, je vždy uvnitř.