Page 8 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

Z tohoto důležitého pravidla se musí vyvodit, že cokoliv bylo doposud v celé historii
lidstva zjeveno, bylo relevantní jen v každém jednotlivém kroku a každému
jednotlivému kroku a musí se to přijmout jako základ, na němž se vybuduje krok nový.
Proto je význam každého zjevení platný jen v tomto jednotlivém kroku. Jak pokrok
postupuje, stává se v určitém bodě zastaralým a pro další krok je nutné nové zjevení.
Nové zjevení uchovává základní zrnka pravdy, které má každé zjevení, a odkládá vše,
co nemá užitek. Proto nepřekvapuje, že v mnoha případech nově zjevená pravda
zdánlivě protiřečí staré pravdě čili předchozímu kroku: Pro toho, kdo pojímá každé
zjevení jako to, co má absolutní hodnotu, je rozpor zřejmý: Dvě protikladné absolutní
pravdy nejsou možné. Ale jestliže se zjevení přijímá ve světle kroků duchovního
pokroku, protiřečení je pouze relativní či zdánlivé. Z uvedeného je zcela zřejmé
nebezpečí zatvrzelého tíhnutí k jednomu kroku a setrvávání na starých tradicích a
zvycích.

Z těchto důvodů je třeba opětovně a znovu zdůrazňovat, že proto, aby kdo pochopil to,
co následuje v této knize, nesmí vůbec a naprosto brát na zřetel jakékoliv konvenční a
tradiční myšlení.

Je také nezbytné neustále upozorňovat každého, kdo čte tuto knihu, že je přímým
zjevením Nejvyššího pro další krok lidského duchovního vývoje, ke kterému je lidstvo
nyní připraveno. Musí se proto chápat ve světle tohoto kroku. Je to velmi důležitý krok
stejně jako každý předcházející - ale jde nicméně jenom o krok. Bylo by tragédií, kdyby
se tato kniha vnímala, byla pojímána a chápala se v absolutním smyslu. Bylo by to
opakováním podobných chyb minulosti. Jedním z mnoha účelů tohoto zjevení je
varovat před takovými chybami. Z tohoto důvodu je třeba pamatovat na to, že v
okamžiku, kdy toto zjevení splní svůj úkol a nový krok se naplní, další krok v pořadí
vstoupí do své existence postavené na posledním kroku. Proto cokoli je z hlediska
tohoto následujícího kroku nepoužitelné z kroku současného, bude odloženo.
Důležitost tohoto kroku spočívá ve faktu, že se bez něj nemůže vybudovat další krok,
stejně tak jako by ten nynější nemohl být vybudován bez předcházejícího. Další krok
však bude přesahovat vše, co je zjeveno v kroku předcházejícím, stejně jako tento
krok přesahuje všechny předchozí. Bez neustálého uchovávání tohoto pravidla v mysli
a bez pojímání všeho přicházejícího v jeho světle by se jeho smysl, účel a účinek zcela
ztratil. Byla by to ztráta času. To je důvod, proč je tento úvod tak důležitý.

Jak je uvedeno výše, bylo v průběhu známé historie lidstva několik zjevení od
Nejvyššího - mnohá z nich jsou zaznamenána v knihách jako je Bible, Bhagavad-Gíta,
Védy, Tibetská kniha mrtvých, Upanišady, Korán a některé další. Byla to zjevení v
souladu s jejich dobou, potřebami, místem, odlišnostmi duchovního vědomí a jeho
konkrétními stupni. Všechna obsahují zrnka Univerzální pravdy. Ale tato zrnka jsou
nyní pohlcena konvenčními a tradičními výklady a tvrzeními o výlučnosti a
absolutnosti jednotlivých pochopení povahy těchto zjevení. Křesťané se například
zdráhají přijmout jakákoliv zjevení, které přichází po Zjevení Sv. Jana, neboť se opírají
o jeho výrok učiněný na závěr jeho knihy v kapitole 22, verších 18 a 19: „Varuji
každého, kdo slyší slova proroctví této knihy: Kdo k nim přidá, tomu přidá Bůh ran
popsaných v této knize, a jestliže někdo ubere ze slov knihy tohoto proroctví, tomu
Bůh odejme podíl v knize života a místo ve svatém městě,“ jak se o nich píše v této
knize.

Z tohoto výroku mnozí křesťané mylně vyvozují, že to bylo poslední zjevení, po němž
již nikdy žádné jiné nemůže přijít. Kdyby někdo přesto tvrdil, že obdržel zjevení, které
by se mohlo přidat k proroctví Sv. Jana, znamenalo by to, že to nemůže být pravé
zjevení. To pak vede k víře, že zjevení Nového zákona jsou jedině pravdivá, neboť
jedině ona mají věčnou absolutní hodnotu. Tento závěr vedl tragicky křesťany a jejich