Page 9 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

církve do Temných dob, které zvrátily každý pokus přinést něco nového do pojetí
křesťanství a duchovnosti a takto preventivně zabránily na mnoho století přímému
zjevení Univerzální přirozenosti. Situace není samozřejmě lepší ani v jiných
duchovních systémech, protože i ony zmařily jakýkoli pozdější vývoj svým sklonem k
vlastnímu, tradičnímu a konvenčnímu přístupu. To zcela podkopalo přijímání něčeho
nového, co odporuje jejich tradičnímu a navyklému myšlení.

Aby však Nejvyšší uchránil v lidstvu nějaké duchovní vědomí, udržoval mezi jistými
jedinci skrze vnější způsoby uctívání a tradic nějaká pojetí pravé duchovnosti, takže se
mohl zachovat život člověčenstva a mohly se vybudovat další stupně pozemského
cyklu času.

Naneštěstí byli tito jedinci obvykle zavrženi, vypuzeni, pronásledováni nebo
považováni za kacíře či za šílené. Vzdor tomu vždy rostl vnitřní sklon k pokroku a k
budování nového stupně v lidském duchovním vědomí a vydal své plody. Po stoletích
následujících po Zjevení Sv. Jana se lidstvo díky úsilí těchto jedinců stalo připraveným
pro další důležitý krok, který měl přesáhnout Temný věk tradic a zvyků a připravit
lidstvo pro návrat do pravé, nezkreslené, a tedy netradiční a nekonvenční
duchovnosti. Toto zjevení, které lze nazvat jako přechodný krok ze starého, temného,
tradičního a konvenčního myšlení k myšlení nového duchovního věku, který přijde v
následujícím kroku, bylo přeneseno skrze Emanuela Swedenborga.

Naneštěstí není hodnota Swedenborgova a zjevení Nejvyššího, které přišlo skrz něho,
z jistých důvodů správně pochopena a není široce známá. Problémem bylo, že se toto
zjevení nepovažovalo za to, čím je, tj. za životně důležitý přechod z dlouhého
Temného, tradičního a konvenčního stupně, z něhož sestával celý jeden časový
cyklus, do nové éry člověčenstva, která je na svém začátku. Pravá podstata tohoto
přechodu vyžaduje podržení několika určitých tradičních a konvenčních pojetí a
představ, aby se předešlý krok zcela nezničil. Pro nezvyklou temnotu, výdrž, stupeň
duchovního zkažení a zkomolení i ztrnulost předešlého kroku v historii člověčenstva
nebylo možno budovat další krok přímo, ale namísto toho byla Nejvyšším počata
přechodná perioda. Ta měla člověčenstvo připravit na to, co mělo přijít, bez nebezpečí
jeho úplné duchovní zkázy a zničení. Problém byl v tom, že kdyby se plná šíře pravdy
dalšího kroku dala k dispozici Swedenborgovi a lidstvu, nebyli by schopni ji přijmout.
Mohli by ji úplně odvrhnout, a tím zabránit, aby nastal nový krok. Jelikož je pro lidstvo
životně důležité, aby nový krok nastal, bylo nutné zahájit přechodnou periodu, která by
mohla obsahovat něco nových pravd a uchovat něco ze starých, konvenčních a
tradičních myšlenek a něco ze zkreslených pohledů, které by byly vhodné pro nový
krok. Bez tohoto činu by lidstvo zůstalo v Temném věku své duchovnosti, která není
duchovností vůbec. A tam, kde není duchovnosti, není života. Proto kdyby nebylo této
přechodné periody, reprezentované zjevením skrze Swedenborga, bylo by
člověčenstvo zničeno.

Zjevení Nejvyššího, které je v souladu s dalším krokem, tedy logicky buduje a vychází
z přechodného období Swedenborga. Proto je také přehodnocením, úpravou a
zkrášlením Jeho vybraného pojetí.

Pro tyto přechodné hodnoty nebylo Swedenborgovo pojetí v době jeho pobývání ve
fyzickém světě široce přijato. Tato situace je však odlišná ve světě duchovním a v
jiných vesmírech a galaxiích a slunečních systémech, kde je jeho pojetí známo jako
takové, čím skutečně je, a vysoce ceněno pro jeho vznešený účel. Jsou dva důvody,
proč jeho pojetí není přijato a neholduje se mu šířeji na této planetě.