Page 37 - pzncelek

POSELSTVÍ DESÁTÉ

O duchovních požadavcích každodenního života
a o souboru pravidel pro takový život

Dne 5. - 6. dubna 1982 na Martiniku

V tomto datu byla obdržena od Pána následující poselství:

Mnozí lidé se tě ptají, jaký by měl být každodenní život průměrného, normálního zdravého
jedince, aby splňoval duchovní požadavky života a aby se osoba stala opravdu duchovní.

Jsou určitá pravidla, která takový život ustanovují. V průběhu dějin současného
„pseudočlověčenstva“ byla dána různá pravidla a přikázání, aby se navrátili k duchovním
principům. Jedním z nejlépe známých souborů pravidel je Desatero přikázání. Všechny
náboženské systémy a doktríny v sobě tak, či onak obsahují tento či podobný soubor
pravidel.

Avšak pravidla jsou tak často nesprávně chápána, vykládána a přizpůsobována tak, aby se
hodila k vlastním projekcím, očekáváním a osobním predispozicím v rámci náboženského
uzpůsobení vlastního systému víry.

Nejlepší a nejvhodnější výklad různých niterných, vnitřních a externích významů takových
přikázání byl dán Pánem skrze Swedenborga.

V této době je nutné nově doplnit, znovu vyřknout a formulovat určitý soubor pravidel, která
by mohla a mohou jednoho přivést k pravému duchovnímu životu, jestliže u nich setrvá.
Tato pravidla jsou použitelná pro další krok v duchovním obrození a pokroku člověčenstva.
Když nový krok, který následuje za tímto, vstoupí do bytí, tato pravidla budou doplněna
novým, pozměněna , a bude-li to nutné, změněna anebo nahrazena.

V současném pojetí duchovnosti a jejích principů je kvůli tomu, aby se vedl opravdový
duchovní život, radno následovat následující sadu pravidel:

1. Prvním a nejdůležitějším pravidlem je poznání, přijetí a uplatňování všech pravidel
duchovní homogenity, jak byla popsána v poselství ze dne 3. - 4. dubna 1982, ve vlastním
životě. Poznání, přijetí a používání těchto důležitých principů musí být doprovázeno stálým
uvědomováním toho, že tato pravidla jsou modifikovatelná, změnitelná a nahraditelná,
jestliže tak Nejvyšší považuje za vhodné, v souladu s principy duchovního pokročení, jak
jsou definovány v „Základech lidské duchovnosti“. To znamená rozeznávat fakt, že odlišné
sady pravidel a přístupů jsou pro nějaké jiné duchovní stavy a procesy možné a pro
Nejvyššího přijatelné.

2. Dalším důležitým pravidlem k následování je rozpoznání, přijetí a používání faktu, že
jeden tato pravidla přijímá a podle nich žije bez jakékoli nízké motivace, očekávání anebo
vyhledávání zásluh. Žije dle nich kvůli dobru a pravdě, kvůli Nejvyššímu a kvůli společnému
blahu bez jakýchkoli dalších vazeb, požadavků a podmínek nebo „kdyby“. Jedinec
neočekává nic na oplátku.

Ačkoli následování těchto pravidel přináší určité duchovní následky, jakými jsou například
svoboda, nezávislost, radost, rozkoš, potěšení, štěstí, úspěch a mnohé jiné bezpočetné
pozitivní věci, jedinec je nenásleduje kvůli jejich následkům. Následuje je, protože je
správné tak činit samo o sobě a v sobě jako princip.