Page 40 - pzncelek

Toto jsou některá důležitá pravidla, která se zjevují pro lidi, kteří mají touhu vést opravdový
duchovní život. Protože tato pravidla vedou k duchovnosti, je radno je následovat. Avšak je
moudré říci, že existuje zaručená možnost existence mnoha odlišných cest, které mohou
vést k pravé duchovnosti za předpokladu, že se všechny zakládají na principech duchovní
homogenity, jak se definovaly ve dnech 3. - 4. dubna 1982 na Martiniku. Toto poslední
tvrzení se má ukázat, pochopit, přijmout, chovat v mysli a ve vědomí, aby se vyhnulo
nesprávným a škodlivým sebeospravedlňujícím se postojům. Toto se samo o sobě stává
důležitým principem, jenž je radno následovat.

Některé principy zde uvedené mají univerzální platnost. Jiné jsou relevantní jen pro ty lidi,
kteří v současnoti existují na planetě Zemi. Principy první, třetí, čtvrtý a pátý mají
univerzální platnost. Jiné se vztahují jen na podmínky existující na planetě Zemi. Pokud
jeden pobývá na této Zemi za podmínek panství a vlády negativního stavu, jsou tato
pravidla platná a použitelná v širokém měřítku. Avšak jakmile je negativní stav na této Zemi
Pánem odstraněn, tyto pro Zemi specifické podmínky a pravidla budou modifikována nebo
zcela nahrazena novými, která budou souhlasnější s potřebami situace, jež bude existovat
na Zemi v budoucnu.

V procesu formulace těchto pravidel si lze povšimnout jednoho důležitého rysu. Nikdy
nebylo proneseno, že jeden musí tato pravidla následovat, aby byl opravdu duchovní
osobou. Vždy se zdůrazňovalo a zdůrazňuje, že se jen radí, ale nenutí či vynucuje
následovat je či při nich setrvávat, aby jeden byl opravdovou duchovní osobou. Nikdo není
nucen, žádán či donucován cokoli dělat. Jak Swedenborg břitce ukázal, nikomu nelze
přivlastnit nic, jestliže to činí z donucení, vynuceně, na požádání nebo za okolností, které
nepříznivě ovlivňují svobodu volby, racionalitu nebo proces uvažování.

Proto je nejdůležitějším pravidlem ze všech prohlášení, že k tomu, aby jeden byl opravdu
duchovní osobou, je radno, aby se tato pravidla následovala jen dle vlastní svobodné vůle
kvůli faktu, že je to rozumná, racionální a logická podmínka a požadavek. Žádný jiný způsob
jejich následování nemůže a sotva by mohl mít nějakou opravdovou duchovní platnost.
Toto pravidlo lze považovat za pravidlo číslo deset.

To je jeden z nejdůležitějších důvodů, proč zprostředkovatel přenosu těchto poselství a
Nového zjevení od Nejvyššího nebyl vybaven k tomu, aby prováděl zázraky či vlastnit
takové schopnosti, jaké provázely činnost Ježíše Krista, Swedenborga a všech ostatních
proroků. Lidé by měli sklon uvěřit těmto věcem pouze kvůli tomu, že se ukazují takové síly,
a nikoli kvůli platnosti, logice a racionalitě těchto principů. Pro tuto jednotlivou dobu a
rozpoložení by takové zevní síly byly velmi škodlivé principům samotným. Tyto principy
musí naprosto odstraňovat jakékoli vynucující či donucující součásti, které by přiváděly k
tomu, že by se jim věřilo a přijímaly by se. Zvěstovatel těchto principů musí být osvobozen
od jakékoli takové vynucující síly či moci, aby nebyl v pokušení ji použít, ať záměrně, či
nikoliv, aby dokázal své. Takové úsilí by popíralo obsah a možnost použití samotných
těchto principů.

V dobách proroků, Ježíše Krista, Swedenborga a jiných nebyl k dispozici žádný přístup k
Niterné mysli, a tedy k vlastním niternostem. Jediný způsob, jakým lidem připomenout
duchovní principy, tudíž byly zevní prostředky (jako kupříkladu zázraky).

Situace se začala měnit v době Posledního soudu příslušníků Temných věků. Této události
byl svědkem Swedenborg. Tudíž byl to Swedenborg, komu bylo poprvé dovoleno poznat
vynucující a neduchovní povahu takových zázraků a podobných úkazů.

Avšak, jak již bylo uvedeno, Swedenborgova doba byla přechodným obdobím od Temných
věků do Nového věku duchovnosti. Vlastní povaze přechodu je nutná kondice, v níž je
zachováno něco ze starých způsobů myšlení a demonstrování, jakož i nové principy, které
jsou do jisté míry vykládány s některými deformacemi tak, aby nedošlo k úplnému zničení
duchovnosti. Proto bylo nutné, aby Swedenborg byl ještě vybaven určitými zevními silami
(jasnozřením, jasnovidností, jasnoslyšením atd.), aby tak lidé jeho doby, uvyklí na zevní