Page 34 - pzncelek

protože vnucují ochuzováním vlastního osobního jedinečného vztahu k Nejvyššímu a
opačně, poškozujíce tak celé Stvoření. Taková pojetí nemají v sobě žádnou duchovnost.

7. Princip věčného pokračování:

Jakmile se v individuální osobě odehraje nějaká manifestace života z Nejvyššího a
Nejvyšším, musí tato osoba na věčnost pokračovat způsobem individuálním,
individualizovaným, osobním, jedinečným, vědomým, sebeuvědomělým a
neopakovatelným. Vždyť každý jedinec v jsoucnu a bytí odráží, obnáší a projevuje jeden
z nekonečných počtů a variet jedinečností Nejvyššího. Přerušit pokračování takové
jedinečnosti, v nejzazším smyslu znamená, přerušit bytí a jsoucno Nejvyššího. To je holou
nemožností.

Žádný jiný modus či způsob pokračování individuální osoby není myslitelný, možný a
duchovně vhodný. Neměl by žádný smysl a užitek.

Těchto sedm principů, jak se nyní zjevují, ustanovuje principy duchovní homogennosti. Aby
v budoucnu mohly jakékoli duchovní anebo náboženské doktríny, pojetí, systémy, filosofie,
etiky, metafyziky atd. ospravedlnit svou existenci, musí být vybudovány na těchto
principech a odvozovat veškerý svůj smysl z nich. Odmítnutí přijmout anebo využít jeden,
některý či každý z těchto principů, ochuzuje kohokoli a cokoli o pravou duchovnost. Bez
nich je každé takové pojetí bez užitku a nemá oprávnění existovat.

Toto je konec dnešního poselství.