Page 108 - pzncelek

Je radno strávit nějaký čas denně v praktikování tohoto způsobu aktivního myšlení, chtění,
pociťování a jednání, jak se popisuje předtím (viz poselství ze dne 23. dubna 1982).

2. Dalším důležitým krokem v procesu opravy vlastního chybného životního stylu je
připuštění duchovního faktu, že štěstí a význam života nelze nalézt v zevnějšnostech a ve
vlastnictví hmotných statků. V nich není nic, co by mohlo opravdu inspirovat, motivovat
anebo poskytovat pocit naplnění a uspokojení z bytí naživu. Toto je velmi důležité uznání,
pomáhající jednomu, aby přestal vyhledávat hodnoty tam, kde nejsou žádné. Nelze nic
změnit, aniž se prvně tento fakt nepřipustí. Opět se opakuje, že radí zabývat se aktivně tím,
aby se k tomuto faktu obrátilo čelem s tím, že se připustí, že je pravdivý, a že se opakuje ve
vlastním myšlení, cítění, chtění a jednání. Jestliže takto činí, jeden se připravuje na změnu.

3. Třetím důležitým krokem v tomto počínání je uznat, že vlastní život není tím, čím by měl
být, a že je nutné něco učinit ohledně změny jeho obsahu, významu a účelu. Jinými slovy se
radí, aby se prostě připustilo, že se jeden potřebuje změnit. Bez takového připuštění nebude
se pociťovat žádná potřeba změny. Bez potřeby změny nelze žádnou změnu zahájit.

Radí se tudíž aktivně se denně zabývat rozvíjením potřeby změny ve vlastním životním stylu
v souladu z duchovními principy tím, že se připouští fakt, že je potřeba změny. Tento druh
aktivního zabývání se poskytuje vlastní Niterné mysli a Nejvyššímu v ní příležitost přenést
do vlastního vědomého uvědomění smysl, pocit a náležitou znalost pro započetí takové
změny.

4. Čtvrtým důležitým krokem v tomto aktivním procesu je nalézání náležitých a správných
nástrojů, cest a prostředků změny nejlepším možným způsobem souhlasným s esencí a
substancí vlastní veškeré mysli a osobnosti. Jinými slovy je nutné nejprve uznat, že jeden
doposud nenáležitě využíval, cokoli má, a nástroje, způsoby a prostředky, které ve svém
životě používal, nedokázal upotřebit a přivodit ve svém životě náležitý duchovní a tvořivý
mód žití. Takže jeden musí připustit, že je nutné nejprve odstranit staré nástroje, způsoby a
prostředky žití, jelikož ty ve své činnosti úplně selhaly. Jakmile se tento fakt připustí a je z
vlastní vůle vyjádřena žádost po potřebě nahrazení novými nástroji, způsoby a prostředky
žití a po nalezení nových nástrojů, způsobů a prostředků žití, které jsou adekvátnější a
náležitější k pravému životu, jeden pak může přistoupit k předložení prosby své Niterné
mysli, „uvnitř“, kde je Pán, o osvícení, inspiraci, zjevení, jasný vhled a znalost ohledně
takových budoucích nástrojů, způsobů a prostředků správného a náležitého žití. Jestliže se
takto koná soustavně, každodenně, jeden sám u sebe shledá, že má všemožný náležitý
vhled, chápání, ideje atd. co do toho, jak postupovat s odstraňováním starých, ubohých
vzorů života a toho, jak je nahradit novými, opravdu duchovními.

5. Pátým důležitým krokem v tomto ohledu je nutnost ustavení aktivní vůle k užívání těchto
nově získaných nástrojů, prostředků a způsobů co nejproduktivněji, nejkonstruktivněji a
nejtvořivěji, jak je možné, aby se tak mohlo dosáhnout vzájemného prospěchu, společného
blaha a sdílení a mohla probíhat neustálá duchovní progrese směrem kupředu a dále se
zabudovanou bezpečnostní ochranou proti jakékoli možné reverzi starých, destruktivních,
ubohých, neduchovních módů a vzorů žití.

V tomto ohledu se radí si dávat dennodenně sugesce, aby se taková vůle docílila a ve
vlastní mysli a ve vlastním praktickém životě se stále udržovala vyšší duchovní perspektiva
života definovaná všemi duchovními principy života a žití a principem duchovní
homogenity. Jestliže jeden takto věrně a soustavně činí každodenně se správnou motivací,
kdy vždy na to v každodenním životě nalezne nějaký čas, ten s největší určitostí ve všech
ohledech uspěje.

6. A konečně šestým důležitým krokem v tomto podnikání je připuštění a přijetí
neoddiskutovatelného duchovního axiomu, že toto jeden může činit jedině dle sebe
samého, po svém, dle vlastního určení, úsilí a snažení se, s vírou, důvěrou a spoléháním se
na vlastní hodnotu a schopnost tak úspěšně a účinně konat, aniž by se jakkoli spoléhal na
někoho či něco vně sebe samého, uznávaje fakt, že veškerý život a jeho pozitivní atributy