Page 107 - pzncelek

Pokud lidé vůbec doufají, že dosáhnou na Zemi a v sobě míru se spravedlností a štěstím,
potřebují se nejprve naučit uplatňovat tento vyvažující princip života. Znamená to, že se
musí naučit obracet do „nitra“ a věnovat pozornost tomu, co je tam. Pak z této pozice smí a
mohou patřit ven, aby viděli realitu skrze své vlastní oči, a nikoli skrze oči někoho či něčeho
jiného. Tím, že se realita vnímá skrze někoho či něco jiného a jeden zůstává slepým ke
svému vlastnímu pozorování, se věci neustále deformují a nevidí se takové, jaké jsou. To
znamená žití v iluzi reality. Žádný div, že lidé mají tak mnoho problémů.

Přesto asi někoho napadne, že pokud je dle jejich standardů a očekávání správný
převažující náhled ohledně udržování se vně sebe samého, pak proč lidé dospívají do
situace, že se tak obávají nalézt sebe samé ? To je paradoxem negativního stavu; je to
nelogické, iracionální a bláznivé.

Toto je tedy tím, čím zvrácený řád univerzálních principů vůbec je.

Je nutné uvést vše do jeho pravé perspektivy v souladu s náležitým řádem věcí a postupů.

Jak bylo předtím ukázáno v „Základech lidské duchovnosti“ a v těchto „Poselstvích z
nitra“, je náležitý univerzální řád Stvoření z „uvnitř“ do „vně“, a někdy z „vně“ bez
jakéhokoli zřetele k „uvnitř“. Okamžikem, kdy „uvnitř“ do „vně“ je umístěno do dominantní
pozice, zaráží veškerý přístup do „uvnitř“, odkud bere veškeré energie pro svou existenci.
Takovým aktem je ustanoven stav neustálého potlačování „uvnitř“ a, jako výsledek, lidé
skutečně „nežijí“, ale strádají. Lidský život se stává neustávajícím řetězcem bídy, strádání,
válek, zločinů, nemocí a všemožných problémů, jejichž seznam je opravdu nekonečný.
Takový život není pravým životem, ale je iluzí a padělaným životem. Lidé žijí v klamu a iluzi
věříce, že toto je nejenom pravým životem, ale jediným možným a k mání jsoucím životem v
jsoucnu a bytí.

Takové myšlení je výsledkem dominujícího a aktivovaného negativního stavu, v němž lidé
sami sebe lapají do pasti svým mylným systémem víry.

Aby se tato situace napravila, radí se provést určité kroky, které se nabízejí v těchto
„Poselstvích z nitra“.

Dodatečně je tu několik přídavných bodů hodných uvážení pro praktikování ve vlastním
životě toho, jak ustanovit náležité a řádné plynutí života a všech jeho duchovních principů
žití. Následující body jsou v jistém smyslu rozpracováním a snad opakováním a rozšířením
všech ostatních předešle uvedených.

1. Samotný první důležitý krok v tom, jak uvést věci ve vlastním životě do řádu, je uznání a
přijetí faktu, že přehnané zabývání se „vnějškem“, zatímco obrácení se k „uvnitř“ se
považuje za nebezpečné, neobezřetné a nezdravé, je nesprávné. Je zdroj mnoha lidských
problémů a porušení duchovního principu vyváženosti každodenního žití (viz opět poselství
ze dne 24. dubna 1982). Jakmile se jeden podejme na tento první krok tím, že se začne tázat
a probírat starý životní styl „vnějškovosti“, povede ho to k odstranění umělého strachu
vyvolaného negativním stavem před vcházením do sebe samého.

Radí se uznat a přijmout fakt, že strach ze sebe samého je nejničivějším a nejškodlivějším
strachem ze všech, protože jednoho olupuje o vše, čím je. Namísto toho se radí, aby jeden k
sobě přistupoval s důvěrou, vírou a spoléháním se; s láskou, péčí, oceněním a respektem;
přijímaje fakt, že jeho Niterná mysl, niterné já, kde je Nejvyšší vždy přítomen, je ten pravý a
jedině možný zdroj poznání, moudrosti, lásky a štěstí, a je určovatel smyslu opravdové
reality. Jestliže jeden začne myslet a cítit v tomto smyslu, je na dobré cestě ven ze
šlamastik vlastního života produkovaných starým životním stylem zevnějšností čili
„vnějškovostí“. Ale tento krok se musí podejmout první. Je to jako uvést se do původního
stavu, aby se začalo myslet z vlastního nitra, a nikoli z vlastního vnějšku.