Page 163 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

doopravdy symbolizuje. Po pravdě řečeno, nikoho ani nezajímá tento reprezentující
symbolismus.
Vezměme příběh poslední večeře, zaznamenaný v evangeliu Lukáše 22:14-20:

Verš 14: ‚Když nastala hodina, usedl ke stolu a dvanáct apoštolů s Ním.‘

‚Když nastala hodina‘ znamená ukončení jedné fáze poslání Pána Ježíše Krista. ‚Usedl
ke stolu‘ značí uznání, že tato fáze poslání byla naplněna. ‚A dvanáct apoštolů s Ním‘

a
označuje, že všechny aspekty pravdy a dobra, jakožto i zla nepravd byly náležitě

uspořádány a uvedeny ve stav připravenosti pro užití v příští, nejrozhodnější bitvě s
negativním stavem, která se odehraje.
Verš 15: ‚I řekl jim: „Horoucně jsem toužil jíst s vámi tohoto velikonočního
beránka, dříve než budu trpět“.‘

„I řekl jim‘ znamená potřebu se o něco dělit. Božská láska a Moudrost Pána Ježíše
Krista si nepřeje nic více, než se dělit o vše, co má, a co prožívá se všemi ve stvoření.
‚Horoucně jsem toužil jíst s vámi velikonočního beránka, dříve než budu trpět‘

označuje, že se musí sdělit nesmírně důležitá duchovní záležitost ohledně pravé

Přirozenosti Pána Ježíše Krista, jak je symbolizována velikonočním beránkem, a to
dříve, než vstoupí do pekel.

Verš 16: ‚„Neboť vám pravím, že ho již nebudu jíst, dokud se to nevyplní v
království Božím.“‘

‚Jíst velikonočního beránka‘ značí přijmout pravdu o vlastní přirozenosti. Jelikož

pravda je vždy odvozena z Nejvyššího, nemůže být vlastní přirozenost náležitě
pochopena či získána bez poznání, že Nejvyšší je pravým zdrojem jedincovy totožnosti,
a to proto, že On/Ona je pravým pramenem jednotlivcova života.

Avšak zde je to Ježíš Kristus, kdo to říká. To má v sobě daleko hlubší význam. Když to

vyslovil, Ježíš Kristus přijal skutečnost Své pravé Božské přirozenosti, jež se stala

tělem, a přijímá fakt, že toto tělo - lidské tělo - musí podstoupit fúzi v Přirozenost
Nejvyššího, takže Nejvyšší se stane povšechností Pána Ježíše Krista. Toto je důvod,
proč Ježíš Kristus říká: ‚Již ho nebudu jíst, dokud se to nevyplní v království Božím‘, což
značí, že fúze toho těla, jež se stalo Božským, nemůže nastat nikde jinde než v
samotném Nejvyšším, a to prostřednictvím Jeho/Její Absolutní zevní mysli (království
Boží). Tento proces je dovršen v duchovním světě a plná pravda o této revoluční

záležitosti bude zjevena později (‚dokud nepřijde království Boží‘).

Verš 17: ‚A pak vzal kalich, vzdal díky a řekl: „Vezměte a rozdělujte mezi
sebou“.‘

Verš 18: ‚„Neboť vám pravím, že od této chvíle nebudu píti z plodu vinné
révy, dokud nepřijde království Boží.“‘

‚A pak vzal kalich‘ znamená přiznání Své vnější hmotné formy, jež byla vytvořena z

elementů Josefa a Marie, které však nyní byly v procesu posledního aktu divinizace,