Page 166 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 166

KAPITOLA             9.

            duchovních  principů.     Ale  toto  porušení  potřebovalo  být  uznáno  a  prožito  Nejvyšším
            dříve, než mohlo     dojít k  znovusjednocení   těchto principů.


            Pamatujte   si,   prosím,    že  inkarnace  Ježíše   Krista   byla   vtělením   do   negativního   stavu,
            stavu  to  rozpolcenosti,   odloučenosti  a  izolace.   V  tom  je  jeho  podstata.   Ježíš  Kristus   se
            nemohl  objevit  v  negativním  stavu    ve  Svém   původním  sjednoceném  stavu.  Minulo  by
            se  to   účelem. Kdyby se  objevil jako  sjednocený, bylo  by došlo  k  okamžitému vyhlazení


            negativního   stavu.     Negativní   stav  nemůže  přestát   ani   na  zlomek   vteřiny  tento
            sjednocený   stav.   A   tím,   že   by   stav  Ježíše   Krista    byl   absolutním,   záhuba   negativního
                                                  A

            stavu   byla   by    rovněž   absolutní.      toto  by  nebylo   dílem   spásy,  nýbrž   destrukce.   V


            takovém   případě   negativní   stav   by   právem   mohl   líčit  Boha    jako   kruté,   vražedné   a
            krvežíznivé monstrum.
            A   proto   měl  vstup   Ježíše    Krista   do   negativního   stavu   se   stát   v   souladu   s   pravidly   a
            regulacemi   existujícími   v   negativním   stavu     -  stavu   odloučenosti.  Takto  byl   nejdříve

            separován     princip ‚Kristus‘, vpojen fúzí a  hybridizován   s elementy Josefa (nepravdami
            negativního  stavu) a s prvky Marie (se       zly   negativního stavu). Z té pozice, z postavení
            ‚Krista‘,   započal  proces   postupné    eliminace   nepravd   a   falešné  duševnosti,  na  jejich

            místo     přišla  pravda   Krista.  Zároveň   byl   postupně   uváděn  princip  ‚Ježíše-dobra‘,   jak


            docházelo k  eliminaci zla  a zlé  duševnosti    s  vyvrcholením úplné záměny zlé mentality

            Božskou  duševností         -  Ježíšem.  Jakmile  bylo  zcela  dokončeno  vypuzení  zel  a  nepravd,


            došlo   k  znovusjednocení  Ježíše  a  Krista.  Tím  Ježíš  se  stal  Ježíšem  Kristem  -  unifikací


            dobra        a  pravdy,  což  připravuje   cestu  ke  vstupu  Ducha   Nejvyššího  do   tohoto





            sjednoceného  Ježíše Krista.
                                -
                                                                               -
            Duch  Nejvyššího        Absolutní   nejniternější   duchovní   mysl      nemůže   vstoupit   do   fúzí


            připraveného     hybrida  -   Ježíše  Krista,   dokud  z  toho  těla  nejsou  vyhnána  všechna  zla  a
            nepravdy   a   dokud   nedojde        k  znovusjednocení  všech  separovaných   a   izolovaných

            duchovních principů.      Předčasný vstup  Ducha Nejvyššího       do  Ježíše Krista   by znamenal
            konec   negativního   stavu,     neboť   nic   z   negativního   stavu   nemůže   snést   čistotu
            pozitivnosti toho  Ducha     a nic z negativního stavu nemůže     vstoupit do toho  Ducha.


            Slovo   ‚chléb‘    souvztaží  s  Absolutním  duchem  čili  s   Absolutní   nejniternější  duchovní


            myslí  Nejvyššího.     Povšimněte   si,   prosím,  pořadí,  v  jakém  učedníci  dostávají  kalich   a


            chléb.    Tím   sledem  Ježíš  Kristus  zdůraznil  náležitost  duchovní  procedury.  Nejprve   je


            podáván  chléb,      pak  následuje  kalich.  To  znamená,  že  se  vše   má   vyvozovat   z   toho



            nejniternějšího    a postupovat směrem k tomu  nejzevnějšímu         a ne v opačném směru, jak
            je   to   v   případě   negativního   stavu.   Fakticky   negativní   stav   je   vybudován    na   této
            zvrácené pozici       -  zvnějšku   směrem   dovnitř.



            Výchozím      bodem   pro  všechny   i   všecko   má   být  duch  čili  duchovní   principy.  Vše  je
            odvozeno z těchto     principů.   Cokoliv existuje, existuje díky svým  duchovním principům,


            které    neustále   vyzařují   z  Pána  Ježíše  Krista.  Slovo   ‚chléb‘  znamená  tento   fakt,   neboť



            dává  potravu  pro  tělo,      a  tak  udržuje  to  tělo  živým  a  žijícím.  ‚Chléb‘  zahrnuje  a  značí



            všechna  dobra,    jež  tělo  potřebuje  pro  své  přežití.  Je  to  duch  (‚chléb‘)  toho  těla,  který


            mu     dává   život.  Brát   a   jíst   tento  chléb  značí  přiznat   tento   nejdůležitější,  vitální   a



            osudově  závažný  fakt.  Na  jeho  přijetí  (jíst  chléb)  závisí  jednotlivcův    život.  Na  přijetí
            toho   faktu,   že   Boží   Duch   byl   přítomen   ve   hmotném   těle   Ježíše   Krista,   jež   také
   161   162   163   164   165   166   167   168   169   170   171