Page 162 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

KAPITOLA 9.
křesťanských náboženstvích vybudoval složitý ‚mystický‘ rituál, ve kterém se
předpokládá uskutečnění nějakého druhu tajemné přeměny chleba ve skutečné tělo
Kristovo a vína v Jeho skutečnou krev.

Až do tohoto okamžiku nikdo náležitě nechápe, co skutečně poslední večeře znamená a
jaký má vůbec význam. Jedinou výjimkou zde je původní vysvětlení tohoto pojmu ve

spisech Swedenborga. Ačkoliv Swedenborg vysvětlil jeden z mnoha náležitých

významů poslední večeře, berou ji jeho následovníci přesto doslovně a její rituál
provádějí v zevní formě sám o sobě, ve snaze imitovat to, co činil Ježíš Kristus. Tím, že
tak činí, dusí každý význam ukázaný Swedenborgem.
Zde se přehlíží a zapomíná se, že během Svého života na vaší planetě vyjádřil Pán ležíš
Kristus ve Svých jednáních, činnostech a sděleních určitý hluboký vnitřní duchovní
význam, a to v řeči zevních forem. Jak víte, jiný jazyk nebyl a není použitelný v

negativním stavu. Tento fakt znamená, že vše, co Pán Ježíš Kristus dělal či řekl, nemá

žádné doslovné, vnější označení. Všech Jeho/Jejích skutků a slov bylo užito jako

důležitých symbolů, obsahujících velice hluboký duchovní význam, bez toho, že by
měly nějaký význam samy o sobě, kromě toho, že jsou nádobami, které se po použití

odloží.
Je velmi zatěžko lidským tvorům něco takového přijmout. Nezapomeňte, že tam na vaší

planetě máte po mnoho milionů let získaný špatný návyk všechno brát doslovně a

podle zevnějšku. Není snadno vzdát se tak darebného zvyku. Pro vaši informaci:
Největší nesnáz, kterou zakoušejí lidští tvorové, zvláště pak fundamentalisté,
konzervativní křesťané a tak zvaní nově zrození křesťané, když po své fyzické smrti

vstoupí do duchovního světa, je v šokujícím zjištění: Není žádný opravdový význam v
doslovném smyslu Biblí Svaté, jenž jim byl tak drahý, a který tak zdůrazňovali. Ještě

více jsou ohromeni zjištěním, že žádná apoštolská epištola neobsahuje vnitřní
duchovní smysl. Toto byl jeden z mnoha důvodů Pavlova propadu: Bral vše v krajně

doslovném smyslu, zvláště co se týkalo jeho vlastního národa (Židů a Izraele).

A přece je něco duchovně velmi závažného v příběhu o poslední večeři. Něco se nyní
poví, co vám všem unikalo od doby, kdy se tato událost odehrála. Není nahodilé, že

všechna evangelia se o této události zmiňují, ač Janovo evangelium ji klade do zcela
jiné perspektivy. Její příběh je zaznamenán u Matouše 26:26-30; u Marka 14:22-26; u

Lukáše 22:14-20 a u Jana 13:1-35. Obsahem příběhu je to, že Ježíš Kristus věda, že

bude zrazen a dán do rukou pohanů, aby byl ukřižován, oslavil poslední Pasah se

Svými učedníky. Během oslavy vzal chléb, vzdal díky, rozlomil a dal Svým učedníkům,
řka, že ten chléb je Jeho tělo, které dává za ně, a že to mají činit na Jeho památku. Poté
vzal kalich s vínem a nabídl jim a v průběhu toho prohlásil, že ten kalich je Novou
smlouvou v Jeho krvi, prolévané za mnohé na odpuštění jejich hříchů. A že nebude

moci pít z plodů vinné révy až do příchodu Božího království. Tento příběh je v
úplnosti uveden ve svém doslovném smyslu v první epištole Pavla ke Korintským,
kapitola 11, verše 23-26.

A tedy, když vzaly doslovně vše, co Pán ležíš Kristus tenkrát řekl, ustanovily

křesťanské církve posvátný rituál Poslední večeře Páně a učinily jej jedním z

nejsvětějších dogmat svých učení. Svatým se stal rituál sám o sobě a ne to, co