Page 89 - hinz
P. 89

Verš patnáctý:


                                       „Nyní se stalo, když jsem já, „Daniel“, spatřil
                                         toto vidění a pátral jsem po významu, že
                                          náhle přede mnou stanul jeden, mající
                                                      vzezření člověka.“

            V tomto verši „Daniel“ znamená ostatky veškerého Dobra a Pravdy Nejvyššího,
            které je obsaženo v každé  lidské bytosti v nejniternějším centru Niterné mysli.
            „Člověk, který náhle stanul před Danielem - ten, mající zjev člověka“ označuje
            představitele nejvyššího Duchovního rádce Niterné mysli.


            Verš šestnáctý:

                                          „A slyšel jsem nad Ulajem lidský hlas,
                                         který volal a řekl: „Gabrieli, učiň, ať tento
                                               člověk pochopí toto vidění“. “

            V tomto verši „slyšení lidského hlasu mezi břehy Ulaje“ označuje hlas nejvyššího
            Duchovního rádce, Jímž je Nejvyšší, Kdož, je Absolutní a jako Absolutní v Sobě
            uchovává všechny možnosti změn a všechny formy nekonečného pokroku, což
            reflektuje   výrok,   že   byl   mezi   břehy  Ulajskými.   „Gabriel“   znamená   představitele
            Nejvyššího,   který   byl   pověřen   k   Niterné   mysli   za   účelem   zjevení   či   poskytnutí
            porozumění rozličným tajemstvím, obsaženým ve vlastní Niterné mysli na základě
            Přítomnosti Nejvyššího v ní.


            Verš sedmnáctý:


                                           „Tak přišel blíž, kde jsem stál, a když
                                        přišel, polekal jsem se a padl jsem na svou
                                        tvář, ale on mi řekl: „Pochop, lidsky synu,
                                       že toto vidění se vztahuje na dobu konce“.“

            Tento verš označuje, že kvůli neexistenci nějakého přímého kontaktu mezi Niternou
            myslí  a   zevní   myslí  lidských  bytostí   a  každého,   kdo  je   v  negativním   stavu,   to
            způsobuje starosti a následné pokoření v tom, že není schopnost pochopit vůbec
            nic bez přímého zjevení od Nejvyššího. Tato slova také znamenají, že právě před
            tím, než se negativní stav odstraní, sebeláska a jí sloužící láska k zevnějšnostem
            ovládne všechny sklony a motivace lidí, kteří padli do léčky zóny vymístění včetně
            planety Země.


            Verš osmnáctý:

                                             „Když se mnou mluvil, byl jsem v
                                            hlubokém spánku s tváří k zemi; ale
                                             uchopil mě a postavil mě zpříma.“

            Tato slova odrážejí fakt, že za současně existujících podmínek je jen jeden způsob,
            jakým lze být v kontaktu s vlastní Niternou myslí a s vlastními duchovními rádci a
            jenž může odhalit všechny tyto záhady a tajemství a přinést pochopení pravého
            významu   negativního   stavu   a   jeho   následků.   Tento   stav   je   stavem   hluboké,
            důkladné duchovní hypnózy či transu, označeném slovy: „v hlubokém spánku s
   84   85   86   87   88   89   90   91   92   93   94