Page 90 - hinz

tváří k zemi“. Uchopením ho tak, že stál zpříma, se označuje prohloubení
duchovního transu do úrovně plenárního stavu, jenž je stavem všezahrnujících
aspektů vlastního jsoucna a bytí, který může chápat a vnímat věci v jejich náležitém
a správném významu.

Verš devatenáctý:

„A řekl: „Hle, seznámím tě s tím, co se
stane v pozdější době rozhořčení; neboť v
určený čas bude konec“.“

Tento verš znamená, že veškerá znalost ohledně negativního stavu a jeho následků
je k dispozici v nejniternější svatyni Niterné mysli každého, ale nemůže být známa
vnější mysli, aby nemohlo nastat žádné rušení Božské prozřetelnosti. Také je to
odraz ujištění, že v jednom bodu bude negativní stav odstraněn ze jsoucna a bytí.

Verš dvacátý:

„Beran, jehož jsi viděl majícího dva rohy -
to jsou králové Médie a Persie.“

Tento verš popisuje jak povahu panující lásky k zevnějšnostem, tak i její formu a
prostředky projevu v lidských myslích a jejich životech. V této konotaci znamenají
„králové“ všechny zvrácené pravdy, které prohlašují, že pravá hodnota lidského
života je v jeho závislosti na fyzickém životním aspektu, jak se projevuje během
pozemského života a života v negativním stavu. „Médie“ označuje vnější mysl, která
převrací všechny ryzí pravdy, přicházející z Niterné mysli, a „Persie“ označuje
duševnost, která je zfabrikována z těchto zvrácených pravd všech těch, kdo jsou
lapeni v negativním stavu.

Verš dvacátý první:

„A kozel je království Řecka. Větší roh,
který je mezi jeho očima, je první král.“

Tento verš reflektuje ryzí formu a projev hlavní vládnoucí sebelásky, založené na
vnější mysli, zfabrikované ze všech hrozných přesvědčení totality zel a nepravd v
jsoucnu a bytí. „Řecko“ v této zvláštní konotaci odráží to, že zevní mysl, která
neobsahuje nic z dobra a nic z pravdy, ale jen nejzazší panující lásku k sobě s
vyloučením každého a čehokoli jiného. Takový je hlavní účel takové lásky - vyloučit
z této lásky vše a všechny jiné. Toto označuje větší roh mezi očima. První král
znamená její hlavní nepravdu, která prohlašuje, že není jiné lásky, než láska k sobě
samému s vyloučením každého a všeho jiného.

Verš dvacátý druhý:

„A jako zlomený roh a čtyři, které vyvstaly
na jeho místě, povstanou z národa čtyři
království, ale ne s jeho mocí.“

Tento verš ve své zvláštní konotaci označuje, že jakmile se pevně ustanoví hlavní
vládnoucí láska k sobě s vyloučením všeho a každého jiného, zfabrikují se z ní čtyři