Page 94 - hinz
P. 94

XI.
                            O ŘÁDNÉM CHÁPÁNÍ POJETÍ NOVÉHO ZJEVENÍ





            V této knize a v jiných knihách autora je docela často užíván pojem „Nové zjevení“.
            V této době je radno nabýt správného chápání tohoto pojmu a toho, z čeho se Nové
            zjevení skládá.

            Jak každý nyní ví a jak se to tak zdůrazňovalo mnohokráte předtím, není žádná
            sentientní  či lidská bytost Absolutní. Vzhledem k této fundamentální rozlišností
            existující mezi Stvořitelem a Jeho/Jejím Stvořením není nikdo ve Stvoření s to
            poznat  Absolutní   pravdu   a   všechny   všezahrnující   duchovní   principy  Absolutní
            přirozenosti Nejvyššího.


            Proto je vztah mezi Absolutním Nejvyšším a všemi stvořenými relativními členy
            Jeho/Jejího Stvoření vybudován na následujících životně závažných a kritických
            principech:

            Sdílení   Absolutní   pravdy   a   nekonečného   počtu   jejích   Absolutních   duchovních
            principů Absolutní přirozenosti Nejvyššího se provádí v postupných progresivních
            krocích v souladu s jedinečnou strukturou a kapacitou každého k obsažení a využití
            stupně pravdy přenášené Nejvyšším, odpovídajícího této kapacitě.

            Proč je nutné přenášet každý stupeň pravdy v takových krocích?  Protože všichni
            lidé ve Stvoření Nejvyššího, jakož i v zóně vymístění, nejsouce nikdy Absolutními, v
            sobě a sami o sobě nejsou s to získat si nějakou pravdu svým vlastním úsilím mimo
            z Nejvyššího. Nikdo ve Stvoření a v celé zóně vymístění není schopen vytvořit ze
            sebe samého žádné pojetí pravdy a jejího náležitého porozumění. Každá pravda
            může jen vyvěrat a pocházet z někoho, kdo je Absolutní a kdo je touto Absolutní
            pravdou v Sobě. Tímto někým je Nejvyšší. Proto všechna pravda přechází a pochází
            ze svého Absolutního zdroje - Nejvyššího.


            Ale  na  straně  druhé  není  možno ustanovit  žádný  řádný  vztah k  sobě, jiným  a
            vlastnímu Stvořiteli, aniž jedinec zná, má, přijímá a používá nějaký stupeň Božské
            pravdy Nejvyššího.


            Proto je Nejvyšším zařízeno, že neustále nastává postupné uvolňování - Božské
            pravdy do její relativní kondice všem ve Stvoření Nejvyššího. Pochopení Božské
            pravdy a její aplikace ve formě Božského dobra (Protože Dobro něčeho je určeno
            životem v souladu se zjevenou Božskou pravdou - je dobré žít Pravdou, a ne ji jen
            znát.) je dáno kvalitou, rozpoložením, stavem, jedinečností a přijatým pověřením
            každého přijímače této pravdy.


            Takže   různí   jedinci,   různé   společnosti,   planety,   národy,   oblasti,   odlišné   úrovně
            Stvoření a jejich různé dimenze a jejich obyvatelé budou mít  odlišné používání a
            chápání téže Božské pravdy  relevantní jejich rozpoložení a potřebám v každém
            běžném okamžiku jejich duchovního pokročení.

            Protože nikdo v celém Stvoření nemůže sám sebou či ze sebe dát vznik ničemu
            nebo učinit nějaké dobro založené na této pravdě, je nutné, že rozličné nekonečné
            aspekty   Absolutní   Božské   pravdy   zjevuje   Ten,   kdo   je   Absolutní   zdroj   Božské
   89   90   91   92   93   94   95   96   97   98   99