Page 84 - hinz

výklad v globálním, všezahrnujícím a generálním smyslu, použitelném uniformně na
všechny situace a kondice. Z takové pozice nastávají hlavní chyby jejich výkladů
proto, že vykladači násilně přesunuli a přenesli tentýž význam a smysl na všechny
situace a kondice obecně. Lpění na takových jednostranných výkladech je velmi
nebezpečným podnikem, protože má za výsledek redukci a napájení mnoha
protikladných názorů, pohledů a filosofií, které se ustanovují v rozličných formách
náboženství a sekt, které se bláznivě a nesprávně domnívají, že jsou pouze tím
jediným, co obsahuje absolutní pravdu. Ovšem jak je to zřejmé, nikdo nemůže znát
či mít absolutní pravdu, protože nikdo není absolutní.

Proto je třeba a se vyhnout upadnutí do této léčky a naučit se vidět věci v jejich
progresivní, stále se měnící a pohyblivé perspektivě. Konec konců tak byla Svatá
bible napsána, to jest jazyk Svaté bible odráží tekutost a neustálou proměnlivost
všech stavů a rozpoložení v celém Stvoření, jakož i v zóně vymístění.

V této době bude zjeven jeden omezený aspekt toho, co je obsaženo v kapitole
osmé Proroka Daniela, jako relevantní současné duchovní kondici lidstva. Tento
aspekt není ani vyčerpávající, úplný či pouze jediný. Nelze se pokoušet o žádná
zobecnění. Při výkladu tohoto aspektu se důrazně upozorňuje, že jeho relevance je
platná jen pro tuto jednotlivou dobu. Později, až se vyvolají některé jiné aspekty,
bude mít tato interpretace jen historickou hodnotu.

Z předešle řečeného je zřejmé, že lidé mají sklon lpět na jednom výkladu, jako
majícím všezahrnující platnost pro všechny doby, situace a kondice, namísto toho,
aby na ně pohlíželi jako na mající jen historickou hodnotu, již nepoužitelnou nebo
použitelnou v současné době u rozpoložení jen v omezeném smyslu.

S tímto upozorněním, které má být neustále na mysli, následuje omezený výklad
jednoho aspektu kapitoly osmé Proroka Daniela.

Kapitola osmá Proroka Daniela se především zabývá dvěma záležitostmi, jak je
odrážejí dvě zvířata, popsaná v této kapitole. Pro obecné pochopení: Všichni
živočichové ve Svaté bibli souvztaží s různými pozitivními i negativními lidskými
stavy a kondicemi, obzvláště s jejich emocemi a afekcemi. Na straně druhé v
obecnosti souvztaží s hlavní a panující láskou, která vládne lidskými životy. V této
kapitole jsou popsána dvě taková zvířata. Jedním je beran, druhým kozel. Takže lze
předpokládat, že se popisují dvě hlavní lásky, které v současnosti na této planetě a
v ostatních oblastech zóny vymístění panují lidskému u životu. Později se v této
kapitole tato dvě zvířata vykládají tak, že to první jsou králové Medie a Persie a kozel
je jako Řecké království. Kdykoli je jmenován nějaký národ svým jménem, v zásadě
to ve vnitřním smyslu Svaté bible neznamená fyzický, politický národ o sobě, ale
namísto toho to znamená formu, jednotlivou, zvláštní formu a způsob, jimiž se
některá z panujících lásek projevuje, aktualizuje, realizuje a uvádí do praxe.

Ve třetím verši této kapitoly se říká:

„Tehdy jsem pozvedl své oči a hle, viděl
jsem berana stojícího vedle řeky, který měl
dva rohy, a ty dva rohy byly veliké, ale
jeden byl větší než druhý a ten větší vzešel
poslední.“