Page 87 - hinz

Jakmile se ustanoví, není již potřeba vkládat veškerou její sílu do přesvědčování, že
je jediným zdrojem života. Namísto toho nyní potřebuje ospravedlnit, racionalizovat
a omlouvat své jsoucno a bytí všem ostatním silám, které jsou k dispozici. Takže
vyvine další čtyři rohy, které souvztaží se čtverým hlavním přesvědčováním
namířeným k zničení čtyř substanciálních a esenciálních principů Absolutní Božské
přirozenosti Nejvyššího. Vždyť hlavním účelem a cílem této panující lásky je
odstranit každého jiného ve Stvoření, kdo má pozici moci. Protože Nejvyšší je ve
Své Absolutní přirozenosti, jak odrážejí tyto čtyři substanciální a esenciální principy,
popsané ve třetí kapitole této knihy, jedinou Absolutní mocí a Zdrojem všeho života
ve veškerém Stvoření, je jen přirozené a logické, že tato hlavní panující láska k sobě
bude mít za svůj nejzazší účel ovládnutí absolutní moci z Nejvyššího.

Tato čtyři přesvědčení se odrážejí ve stavu sebeospravedlňování, vlastní
výjimečnosti, neomylnosti a netolerantnosti. Takže jejich sebeláska předstírá, že je
jedinou, která obsahuje veškerou pravdu a má vždy pravdu; je to pouze jediná
výjimečná síla, která může mít všechen význam a platnost, nemůže se nikdy mýlit,
protože je jediným pravým jsoucnem a bytím, a tudíž nic jiného nelze tolerovat či
přijímat jako rovného partnera tomuto druhu lásky. Sebeláska doufá, že těmito
čtyřmi ohavnostmi dospěje ke čtyřem esenciálním a substanciálním principům
Nejvyššího, reflektovaným ve slovech: „ke čtyřem větrům nebes“, a odstraní
Absolutní moc Nejvyššího. Avšak aby tak učinila, potřebuje tato sebeláska vyvinout
určitou taktiku a metody, jimiž by byla s to uspět ve svém podnikání. To se popisuje
v následujících verších.

Verš devátý:

„A z jednoho z nich vystoupil malý roh,
který rostl nadmíru velice k jihu, k
východu a k Nádherné zemi.“

„Malý roh, který rostl nadmíru velice k jihu, k východu a k Nádherné zemi“ znamená
postupný rozvoj hlavních pseudoduchovních trendů, jak je odrážejí čtyři hlavní
náboženská přesvědčení na této planetě, která nahrazují Božskou moudrost, kterou
značí „jih“, a která nahrazují Božskou lásku, označenou jako „východ“, a veškerý
pozitivní stav, označený „Nádhernou zemí“.

V této konotaci „Nádherná země“ znamená všechna nebesa a veškerý pozitivní stav.

Verš desátý:

„A vyrostl až k nebeskému zástupu; a svrhl
některé ze zástupu a některé z hvězd na
zemi a rozdupal je.“

Tento verš popisuje úspěšnou expanzi panující sebelásky v lidských životech až do
bodu, kdy v nich postupně nahradila mnohé aspekty Božské pravdy a Božského
dobra uvádějíc je do podřízené pozice, aby sloužily jejich egoistickým snažením.

Verš jedenáctý:
„Vypjal se i tak vysoko jako Princ zástupů;
a jím byly zrušeny denní oběti a místo Jeho svatyně bylo svrženo dolů.“