Page 40 - hinz

postupně, krok za krokem, vypudil všechna zděděná a všechna ostatní zla a
nepravdy, kterými byl nadělen po linii své pozemské matky a otce, jak se odrážely
ve všech genech fyzického těla, které bylo povodně zfabrikováno pseudotvůrci, a
nahradil tato zla a nepravdy celostí a úplností přítomností Nejvyššího. Takže na
konci Svého poslání se Ježíš Kristus ještě jednou stal Nejvyšším také ve Svém
fyzickém těle. S tímto fyzickým tělem si Sám/Sama Sobě umožnil, po Svém
ukřižování, vstup do všech pekel a završil zde Svůj akt spasení a vykoupení
veškerého Stvoření, po čemž se stal také Nejvyšším, Pánem a Vládcem veškerého
negativního stavu a všech jeho pekel. Takže tímto a jinými procesy učinil toto Své
tělo Božským, sjednocuje ho se svým Otcem a činíce Sám Sebe jedním se Svým
Otcem také z pozice zóny vymístění.

Toto je tedy jedním z hlavních důvodů, proč Ježíš Kristus tak často hovořil o Svém
Otci, modlil se a hovořil k Němu, jako by Otec byl od Něj odlišný. Je třeba si
zapamatovat, že Bible Svatá popisuje život Ježíše Krista pouze v průběhu Jeho
pobytu na planetě Zemi a jen z pozice Jeho/Jejích aspektů, to jest z pozice
negativního stavu. Toto je jediná pozice, která je zde k dispozici. Z této pozice, dle
samotné povahy této pozice, se vše jeví v oddělenosti, a ne v jednotě. Taková je
pravá povaha negativního stavu.

2. Jak každý ví, odehrála se inkarnace Nejvyššího ve formě Ježíše Krista na této
planetě v židovském národě. Dle všech zevních faktorů byl Ježíš Kristus Židem.
Proč je to tak důležité a závažné, aby Ježíš Kristus byl Židem?

To má co do činění s fakty obsaženými v tom, jak se chápe zákon souvztažností. Je
nutné chápat, že každý národ na této planetě, jakož i kdekoli a kdykoli jinde,
souvztaží s určitými duchovními a intermediálními stavy, kondicemi a procesy.
V mnoha případech je tato souvztažnost v zóně vymístění dvojí: Jedna pozitivní a
jedna negativní. V pozitivní konotaci souvztažil tehdy Izrael a Judea s duchovním
respektive nebeským královstvím Stvoření Nejvyššího. Jak si pamatujeme, v době
Ježíše Krista si jen Judea podržela geografické určení. To zařídila Božská
prozřetelnost Nejvyššího, aby tak inkarnace Ježíše Krista byla možná v zeměpisné
oblasti, která v pozitivní konotaci souvztažila s nebeským královstvím a ve vyšším
smyslu s Absolutní esencí Nejvyššího. Taková podstatná souvztažnost značně
zmírňuje nebeské a duchovní přítomnosti Nejvyššího ve světě, kde zůstaly jen
vnější názvy, které mají duchovní význam. Proto by inkarnace Ježíše Krista
v jakékoli jiné zeměpisné oblasti, než je Judea, byla kvůli této souvztažnosti a
významnosti neúčinná. Nebeské království mělo tehdy přímou souvztažnost
s absolutní esencí Nejvyššího, zatímco Jeho/Její duchovní království souvztažilo
s Jeho/Její Absolutní substancí. Sjednocení těchto dvou v té době ustanovilo
Absolutní nitro čili centrum Nejvyššího. Jak si kdo pamatuje, je fundamentálním
principem veškerého Stvoření to, že vše ve všech ohledech postupuje z nitra k vně,
včetně souvztažností nejzevnějšnosti Stvoření.

Avšak, jak si kdo pamatuje, v zóně vymístění je vše vzhůru nohama. Nejzevnější
stav se zde tudíž považuje za nejniternější a nejniternější se často a úplně přehlíží,
jako nemající žádnou existenci. Toto je zmatečná záležitost. Zde ale přichází
negativní význam negativní souvztažnosti Izraele a Judeje. V negativním smyslu
souvztaží Izrael se všemi nepravdami zóny vymístění a Judea se všemi jejími zly.
Odtud je pseudonitro zóny vymístění, které je fakticky nejzevnější či nejvnějšnější
pozicí zóny vymístění, v době inkarnace Ježíše Krista reprezentováno touto
planetou a zvláště Židy. (Je třeba chápat, že různé doby v historii člověčenstva